Strašidelná hospoda pašeráků Jamaica Inn uprostřed vřesovišť: Dodnes jsou slyšet kroky a klapot kopyt
Foto: Jamaica Inn, Bolventor, Bodmin Moor by John Sparshatt / Creative commons, CC-BY-SA
Hospoda Jamajka na ponurém a zrádném vřesovišti Bodmin Moor byla v 18. století jednak místem, kde se měnili koně, jednak lokálem, kde se scházeli pašeráci. Za paranormálními jevy sem jezdí lidé dodnes.
Zájezdní hostinec z 18. století s 36 pokoji nedaleko cornwallské silnice A30 je známý po celém světě a byl zvěčněn ve stejnojmenném bestselleru Daphne du Maurier jako místo, kam se pašeráci, zloději a lotři chodili zbavovat svého zboží a snažili se vyhnout výběrčím daní. Slavný hostinec, který každoročně přiláká tisíce návštěvníků, kdysi vlastnil spisovatel thrillerů Alistair MacLean, napsa web Cornwall Live.
Kromě toho, že se tu odehrává hrůzostrašný román Daphne du Maurierové Jamaica Inn, který posloužil anglickému režisérovi Alfredu Hitchcockovi jako předloha k filmu z roku 1939, se zde prý také často zjevovaly nadpřirozené bytosti, zejména přízrační pašeráci a hroziví duchové okolních vřesovišť. Do dnešních dnů je tato budova funkční a slouží jako hotel. Za noc tu host zaplatí kolem 3000 Kč a ti, kdo si chtějí opravdu užívat děsivého génia loci, si vybíraji nejstrašidelnější pokoj č. 4.
„160 kilometrů útesů a skalnatých zátok s jeskyněmi a systém klikatících se říček umožnily rozvoj pašeráctví, které se stalo po mnoho století hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel. Zmínky o pašeráctví v Cornwallu jsou dohledatelné v literatuře od 12. stol. Největšího rozkvětu však tato činnost dosáhla ve století sedmnáctém. Tehdy stát potřeboval zvýšit příjmy kvůli výdajům na války proti Francii a Americe, a proto zvýšil daně z alkoholu, čaje, tabáku a dalšího luxusního zboží,“ popisuje web Radynacestu.
Mnoho hostinských slýchalo v uličce vedoucí k baru kroky.
Znepokojivých příběhů z tohoto strašidelného místa je celá řada, uvádí Sarah Bartlettová v knize Průvodce po mystických místech světa. Jeden z nich hovoří o neznámém muži v ošuntělém oblečení, který na baru pil korbel piva. Jiný cizinec ho vyzval, aby šel ven, ten první nechal pivo rozpité, vyšel do temné, větrné noci a už se nikdy nevrátil. Následující den našli místní na vřesovišti jeho mrtvé, vykuchané tělo. Kdo ho zabil a proč, je dodnes záhadou, avšak podivný příběh měl na konci 19. století ještě pokračování.
Tehdy prý v lednu seděl po zavírací době na zídce před hospodou podivný cizinec. Když hostinský vytahoval klíč, aby zamkl a rozloučil se s ním, muž vstal, pozvedl korbel a proběhl kolem hostinského dovnitř k baru. Hostinský vyrazil za ním a na okamžik spatřil postavu s vykuchanými vnitřnostmi chlemtající pivo, která se vzápětí rozplynula v šeru. Od té doby slýchají hostinští i hosté v uličce vedoucí k baru kroky, jak se nadpřirozený cizinec vrací dopít svůj korbel.
V této prastaré pašerácké hospodě uprostřed vřesovišt se noc co noc zjevuje přízrak mrtvého cizince.
Venku před hospodou se také ozývá klapot kopyt a zvuk kol od vozu, jak vyrážejí se svojí kořistí do Londýna přízrační pašeráci. Kdo prý rachocení kovových kol uslyší, ten brzy přijde na mizinu.
Změna majitele
V loňském roce byla kultovní hospoda v Bodmin Moor, kterou zvěčnila Daphne Du Maurierová, prodána. Hostinec Jamaica Inn byl prodán za údajných 8 milionů liber společnosti Coaching Inn Group, která jej koupila od Allena Jacksona.
Jak uvedl časopis Boutique Hotelier, za osmiletého vlastnictví Allena Jacksona se do objektu výrazně investovalo a stal se z něj prosperující soukromý podnik pro volný čas s mnoha zdroji příjmů, který v posledním finančním roce vygeneroval příjmy ve výši přibližně 4 milionů liber. Jamaica Inn - původně postaven kolem roku 1750 – sestává z restaurace, baru, farmářského obchodu a obchodu se suvenýry a také ze dvou muzeí věnovaných historii pašování a spisovatelce Daphne du Maurierové.
