„Jejich jednota ve smrti naznačuje i jednotu v životě“: Pračlověk žil v nukleárních rodinách jako my dnes
Foto: Juraj Lipták / Creative commons, CC-BY
3 min
Hrob z doby kamenné objevený ve střední části Německa představuje nejstarší důkaz o lidech žijících spolu jako rodina. Hrob starý 4600 let obsahoval ostatky muže, ženy a dvou dětí. Analýza vzorků DNA ukázala, že šlo o otce, matku a jejich potomky.
Reklama
O nálezu informovali vědci v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences. Přestože nástroje a pozůstatky z doby kamenné zkoumají badatelé již dlouho, mají jen málo stop a záchytných bodů týkajících se sociálních vztahů mezi lidmi, uvedl Guardian. „Určením genetických spojitostí mezi dvěma dospělými a dvěma dětmi pohřbenými společně v jednom hrobě jsme získali důkaz o existenci klasické nejbližší (tzv. nukleární) rodiny v éře pravěku ve střední Evropě – podle našich poznatků je to dosud nejstarší autentický důkaz opírající se o molekulární genetiku,“ uvedl v prohlášení autor článku Wolfgang Haak z australské univerzity v Adelaide.
Čelem k sobě i pod zemí
Vědci zkoumali v Eulau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko až čtyři hroby obsahující četné lidské ostatky, přičemž všechny pocházely ze stejné éry. Šlo o dospělé a děti pečlivě pohřbené tak, aby byli otočeni směrem k sobě.
Nepřežili boj?
Na některých kostrách byly stopy po zraněních, což naznačovalo agresivní útok. V obratli jedné ženy se nacházel hrot kamenné „střely“, druhá žena měla zlomenou lebku. Měli také zranění předloktí a rukou, což podle vědců napovídá o tom, že se bránili. Podorbněji tuto pravěkou kriminální záhadu rozebereme v našich příštích článcích.
Přeživší pochovali mrtvé
Badatelé uvedli, že lidé, kteří útok přežili, se později vrátili, aby pohřbili mrtvé. Kromě nejbližší rodiny v jednom hrobě se nacházelo několik pozůstatků například i ve druhém hrobě: tři děti – dvě z nich sourozenci – byly pohřbeny se ženou, která nebyla jejich matkou ani příbuznou z matčiny strany. Podle předpokladu vědců šlo zřejmě o jejich tetu z otcovy strany nebo nevlastní matku.
Stroncium jako GPS
Tým badatelů také prozkoumal množství stroncia v zubech koster. Stroncium se hromadí v zubech během dětství a může být klíčem k určení toho, kde člověk vyrůstal.
Alistair Pike, vedoucí katedry Archeologie na Bristolské univerzitě, uvedl, že množství stroncia ukázalo, že ženy vyrůstaly v jiné oblasti než muži a děti. To naznačuje manželství mezi různými skupinami, přičemž ženy se připojily ke svým manželům. Toto byl důležitý krok, jak se vyhnout styku mezi pokrevními příbuznými a navázat příbuzenské vztahy s ostatními společenstvími, napsal Guardian.
Ostatky jsou nyní trvale vystaveny v Landesmuseum Sachsen-Anhalt v německém Halle, jak je možno vidět na úvodní fotografii.
