Ahmose-Nefertari: „Božská manželka Amona“ byla mocí rovna faraonovi a po smrti zbožštěna a uctívána

​​​​​​​„Božská manželka“ byl zprvu jen formální titul žen z královské rodiny. Časem však jeho nositelky získaly postavení rovné krále. První z mocných nositelek tohoto titulu byla uctívána ještě dlouho po smrti. V čem spočívaly její pravomoci a privilegia.

Z formálního titulu odznak nejvyšší moci

Ve starém Egyptě byl titul „Boží manželka“ poměrně obvyklou hodností faraonových manželek, matek a nejstarších dcer. Ve Střední říši (2040–1782 př. n. l.) a pravděpodobně i dříve se jednalo jen o formální titul, který neznamenal nic výjimečného. Jeho nositelky byly jen loutkami oprávněnými k vykonávání nezbytných rituálních obřadů. Existovalo mnoho titulů vztahujících se k různým božstvům jako například „Boží manželka Rea“, „Boží manželka Ptaha“ nebo „Boží manželka Amona“. 

V Nové říši (asi 1570–1069 př. n. l.) postupně došlo k výraznému povýšení titulu „Božská manželka Amona“ na důležitý úřad.  Jeho vykonavatelky měly po králi druhou politicky nejsilnější a nábožensky nejvyšší pozici. Co tato pozice obnášela? Jakých privilegií se dostávalo nejvýznamnějším vykonavatelkám tohoto prestižního úřadu? 

Královna Nefertari jako ženský protějšek velekněze

Kult boha Amona ve starém Egyptě postupně sílil, až se z něj stal ten nejvyšší. První z mocných nositelek titulu „Boží manželka Amona“ byla královna matka Ahhotep I. (přibližně 1570–1530 př. n. l.) z 18. dynastie, která dokázala udržet svou moc nad armádou i náboženskými aspekty. Nějaký čas vládla jako regentka svému synu Ahmosu I. Později se jí podařilo potlačit povstání a zabránit svržení nové vlády jejího syna Ahmose I., který byl na válečném tažení proti Núbijcům. Ahhotep I. časem předala titul své dceři Ahmose-Nefertari. 

Faraon titul ještě posílil, aby omezil moc kněží

Moc Ahmose-Nefertari jakožto „Boží manželky Amona“ záměrně posílil její manžel a zároveň bratr, král Ahmose I. Důvodem byla pravděpodobně snaha omezit moc kněží.  Ahmose zřídil na důkaz moci své manželky v Amonově chrámu v Karnaku donační stélu. Tento dokument fungoval jako právní dekret, kterým nejen zřizoval úřad Boží manželky, ale natrvalo jej obdarovával pozemky a statky.

Získala nejvyšší postavení a pravomoci, také obrovský majetek

Ahmose-Nefertari se stala skutečným ženským protějškem velekněze – spoluregentkou Horního a Dolního Egypta. Měla prakticky stejné pravomoci jako sám faraon. Úřad zajišťoval obrovský příjem oproštěný od daní (půdu, cennosti, sluhy). Většina platu sice byla utracena na financování povinností velekněžky, včetně nejvyšších rituálů, které měli dříve v pravomoci kněží. Půda ale generovala další peníze, které se staly soukromým majetkem velekněžky. Nefertari se účastnila nejvyšších duchovních obřadů jako např. rituálu každodenní Amonovy liturgie nebo koupání v posvátném jezeře. Měla přístup do nejposvátnějších prostorů chrámu spolu s veleknězem (např. do svatyně svatých) a mnohá další nejvyšší privilegia. 

Podle dobových pramenů učinila Nefertari působivý počet rituálů a obětí v chrámech od Karnaku po Deir el Bahri, Abydos a Serabit el Khadim (na Sinaji). Tato skutečnost dokazuje, že její role byla vážná a nikoli jen formální. Některé výzkumy dobových textů dokládají, že se Nefertari také podílela na stavebních pracích, které inicioval její manžel. Její jméno například figuruje na stěnách alabastrového lomu poblíž Assiutu, jehož otevírání se s manželem zúčastnila. Faraon Ahmose také požádal Nefertari o souhlas se zahájením stavebních prací na kenotafu (symbolickém náhrobku), který sloužil na počest jejich babičky Tetisheri. 

Přečtěte si také

Egyptský zapomenutý faraón Sobekemsaf II.: Kdy žil a co se stalo s jeho hrobkou

15. 3. 2023

Odkaz „Boží manželky“

Nefertari přežila svého manžela Ahmose I. i syna Amenhotepa I., jemuž byla pravděpodobně v mládí regentkou. Přesné datum jejího úmrtí není známo. Jediný písemný odkaz jejího úmrtí nalezneme na nedatovaném fragmentu stély, na kterém stojí „když Boží manželka Ahmose Nefertari, ospravedlněná u Velkého Boha, Pána Západu, odletěla do nebe...“ Po své smrti byla zbožštěna. Její kult byl uctíván až do Nové říše (1150–1069 př. n. l.), což podporují četné nápisy v mnoha hrobkách Ramesse II., stélách a kaplích v okolí. 

Německý archeolog Heinrich E. Brugsch v roce 1885 objevil s velkou pravděpodobností Nefertařinu mumii. Tělo bylo uloženo v hrobce královské skrýše DB320, kam bylo přesunuto až v období Nové říše. Nefertari měla po celé hlavě spletené drobné copánky z umělých vlasů a v důsledku neznámého poškození jí chyběla pravá ruka. Podle výzkumů jí mělo být asi 70 let. Mumie je od roku 2021 součástí sbírky Národního muzea egyptské civilizace. 

Další nositelky titulu „Božské manželky Amona“ měly víceméně stejnou moc a prestiž. Nejznámější z nich je asi Hatšepsut (1479–1458 př. n. l.), dcera Thutmose I.