Kvíz: Ebersův papyrus – jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších lékařských textů

Kvíz: Ebersův papyrus – jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších lékařských textů

Foto: Einsamer Schütze / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Mistrovské kaligrafické dílo, nejvelkolepější a nejdůležitější dokument či lékařský papyrus mimořádné krásy a velikosti. Tak přesně takto někteří vědci nazývají Ebersův papyrus. Lékařský text, který nemá obdoby.

Objevitelem svitku byl George Ebers

Lékařský papyrus dostal své jméno po německém egyptologovi a romanopisci Georgi Moritzovi Ebersovi. Ten se věnoval nejenom egyptskému jazyku, ale také starožitnictví a archeologii. I přesto, že Ebers není autorem svitku, byl to právě on, kdo jej objevil a po kom byl nakonec také pojmenován. Nalezen byl na přelomu let 1873–1874 v egyptském Luxoru. Od té doby byl zkoumán nejedním vědcem

Starým Egypťanům radil, jak zpracovávat byliny

A o čem vlastně Ebersův papyrus je? Jedná se o lékařské záznamy, které ukazují, jak lze využívat tehdy dostupné rostliny k léčebným úkonům. S návody na zpracování bylin pracovali staří Egypťané. Kromě toho, že díky nim zvládali léčit různé nemoci, jedná se také o jeden z nejkrásnějších i nejdelších rukopisů tehdejší doby.

Jeden z nejdelších i nejstarších nalezených papyrů

Vznik rukopisu je přibližně datován do roku 1 550 před naším letopočtem. O tom, že je opravdu starý tak rozhodně není pochyb. Pochyb není ani o tom, že se jedná o jeden z nejdelších doposud nalezených svitků. Dokument je totiž bez pár málo centimetrů dlouhý rovných dvacet metrů. Jedná se tak o vůbec nejdelší dochovaný papyrus z lékařského odvětví. Zároveň se díky těmto i dalším unikátnostem řadí mezi jednu z nejvýznamnějších písemných památek starověkého Egypta.

Georg Ebers
Georg Ebers | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Nejenom recepty, ale také zaříkávadla pro čarovnou sílu

Lékařům tehdejší doby měl rukopis napomáhat při léčení různých nemocí. Využití měl opravdu široké. Napomáhal při léčení závažných i méně nebezpečných nemocí. Pomáhal léčit jak neduhy dospělých, tak také dětí. Zaměřoval se na jakékoliv nemoci, na které si dokážete vzpomenout. Byliny byly využívány při léčení například zubních, očních, ušních, ale také močových či chirurgických problémů. Díky tomuto svitku lékaři věděli, kam si jít při léčebných procesech pro radu. Samozřejmostí ale byl nejenom návod na zpracování rostlin. Součástí byla také různá zaříkávání. Ta zajišťovala, že bude mít léčebný proces kýžené výsledky.

Reklama

Egypťané připravovali na první pohled zvláštní kombinace

Lékařskými doporučeními bylo například zpracování antikoncepce. K té bylo zapotřební použít suroviny jako je akát, med nebo pasta z datlí. Staří Egypťané se ale věnovali také léčbě cukrovky. Při onemocnění diabetes doporučovali pít směs s černým bezem, květy okurky, mlékem či zelených datlí.

Svitek používali lékaři i domácí šarlatáni

Jednotlivé lékařské postupy byly věnovány profesionálním lékařům. Není však vyloučeno, že se mohli objevit i v domácnostech různých šarlatánů či vzdělanců. I přes svou velikost jej tak v knihovně mohla mít doma poměrně velká spousta lidí. Nyní jej můžeme obdivovat pouze v německé knihovně Lipské univerzity.

Ještě předtím, než se na papyrus zajedete podívat, zjistěte, kolik informací si o něm pamatujete.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama