Halenka nad pupík, minisukně a velké šperky: Takto byla pohřbena dívka na vdávání z doby bronzové
Foto: Gardawski, Gąssowski, Rajewski - Archeologia i Pradzieje Polski / Public domain, Wikimedia commons
3 min
Během jednoho letního dne roku 1370 př. n. l. byla mladá dívka z Egtvedu uložena v dubové rakvi do mohyly. Stalo se tak na území dnešního Dánska. Do dnešních dní se dochovaly pouze fragmenty vlasů, mozku, zubů, nehtů a malé množství kůže jako pozůstatky její existence. Ale oblečení a šperky byly jako nové.
Reklama
Nejen cenné poznatky o dobovém odívání, ale spousty dalších zajímavosti, ale i otázek přinesla vědcům takzvaná dívka z Egtvedu. Byla opravdu z dánského Egtvedu? Zřejmě z Dánska vůbec nepocházela, izotopy stroncia naznačují, že se narodila snad někde na území Schwarzwaldu v dnešním Německu. Z dívčiných nehtů a vlasů lze vyčíst, že se dívka pohybovala v Egtvedu ještě asi rok před smrtí a dvakrát navštívila svou domovinu.
V následujícím videu si můžete poslechnout načtený příběh dívky z Egtvedu v češtině:
Archeologické nálezy z doby bronzové naznačují, že mezi lidmi na území dnešního Dánska a jižního Německa zřejmě často docházelo k ‚politicky‘ motivovaným sňatkovým dohodám. Jaký byl přesně osud mladičké dívky z Egtvedu, se asi nikdy nedozvíme. Analýza zubů odhalila, že v době smrti bylo dívce 16 až 18 let. Byla štíhlé postavy, měřila přibližně 160 centimetrů, měla krátké světlé vlasy a dobře udržované nehty.
Móderní oděv
Příslušníci jejího společenství ji však pohřbili v takřka moderních šatech – vlněné minisukni zdobené třásněmi a krátké halence - jak je vidět z reprodukce dívčiny podoby a oblečení na úvodním snímku k článku. Na břiše měla umístěný opasek se sponou ve tvaru talíře či disku z bronzu, složitě zdobený spirálami. Tento ozdobný prvek pravděpodobně představoval Slunce, ústřední prvek náboženské víry doby bronzové. Je vskutku lákavé představit si dívku z Egtvedu jako kněžku nějakého slunečního kultu…V hrobě byl dále objeven hřeben z rohoviny, připevněný k dívčímu opasku. Na obou zápěstích měla bronzové kroužky a v uchu měla jemný kroužek. U dívčiných nohou našli archeologové malé vědro z kůry, o němž se předpokládá, že kdysi obsahovalo tehdejší druh piva.
Objevena spící kráska
Téměř o 3500 let později, v roce 1921, byl objeven hrob dívky z Egtvedu, čímž se její příběh znovu dostal na světlo. K určení stáří hrobu byla použita dendrochronologie, metoda datování pomocí letokruhů stromů.
