Dětské zásnuby: Zvyšovali počet mužů v komunitě tak, že otec rozhodl o zabití novorozených dcer. Ty zasnoubené byly ušetřeny

Dětské zásnuby: Zvyšovali počet mužů v komunitě tak, že otec rozhodl o zabití novorozených dcer. Ty zasnoubené byly ušetřeny

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Svatbu v prostředí domorodých Američanů chápeme jako sexuální i ekonomické spojení dvou lidí. Ekonomický význam sňatku měl za následek to, že starší příbuzní nevěsty či ženicha významně ovlivňovali výběr partnera podle úrovně podmínek, ve kterých daná společnost žila.

Reklama
Obsah článku
  1. Dětské zásnuby: Rodiče vybírali pro své dítě partnera-dítě
  2. Zasnoubení mělo dívky-miminka ochránit před ženskou infanticidou
  3. Přímá svědectví matek
  4. Krádeže žen umožňovaly vraždu manžela
  5. Rasmussen zpovídal několik matek ohledně ženského usmrcování:

Čím méně složitá byla organizace společnosti, jako například u lovců a sběračů v Subarktické Americe a Velké páni, tím samostatněji se mohli jednotlivci rozhodnout, koho si vyberou za životního partnera či partnery, eventuálně i jejich soužití mohlo být volnější, píše se v knize Svatební rituály u nás a ve světě, vydané v Nakladatelství Lidové noviny v edici Mytologie skupinou autorů pod vedením editorky Jany Jirouškové.

Dětské zásnuby: Rodiče vybírali pro své dítě partnera-dítě

Velká rodičovská autorita se v některých částech Severní Ameriky projevovala tím, že otec i matka vybírali životního druha pro vlastního potomka již v dětském věku. Tento zvyk uplatňovaly především ekonomicky i sociálně stabilní společnosti na Severozápadě, Jihozápadě i v Kalifornii.

Například na Severozápadě Severní Ameriky bylo zasnoubení spojeno s výměnou darů mezi rodinami, které se takto spříznily. V severozápadních společensky rozvrstvených společnostech zasnoubení dětí uzavíraly rodiny obdobné společenské úrovně a hlavně ty, které patřily do ranku rodové aristokracie, aby si tak výhodným sňatkem upevnily svoji prestiž, dozvídáme se v podkapitole Zasnoubení v dětském věku o zvycích v Severní Americe.

Zasnoubení mělo dívky-miminka ochránit před ženskou infanticidou

Zvyk dětských zásnub se však objevoval i v oblastech, kde těžké podmínky každodenního života ohrožovaly samotnou existenci člověka. Například Centrální „Eskymáci“ žijící v Severozápadních teritoriích arktické Kanady ještě v první polovině 20. století zabíjeli novorozená děvčátka (tzv. ženská infanticida), aby tak až o pár desítek uměle zvýšili počet mužů v komunitách a zároveň zdůraznili povědomí o jejich dominanci a významu jako lovců a živitelů. Říkalo se zde, že pouze zasnoubená děvčátka byla ušetřena, což neodpovídalo skutečnosti, protože děvčátka byla z rozhodnutí otce zabíjena obvykle hned po narození. Nicméně tento způsob společenského chování vlastně upozorňoval na důležitost zasnoubení v dětském věku, vysvětluje společenské poměry v arktické Kanadě skupina autorů.

Přímá svědectví matek

Eskymáci z kmene Netsilik, téměř zcela závislí na lovu velkých savců, praktikovali obvyklou infanticidu žen, o které psal Rasmussen (1931): důvodem pro ženskou infanticidu byl následující:

„Dokud žena není schopna pomoci, je pro domácnost jen přítěží a nákladem. V okamžiku, kdy je schopna pomoci, je provdána a opouští svou rodinu, neboť je pravidlem, že žena odchází do rodiny, do které se provdala. Z tohoto důvodu se snaží regulovat porody, aby měli co nejvíce chlapců.“

Rasmussen zpovídal několik matek ohledně ženského usmrcování:

„V Zemi Krále Williama jsem se ptal žen Malerualik, kolik porodily dětí a kolik dívek ´odstranily´. Šel jsem do každého stanu a s každou z nich jsem hovořil. Výsledky byly následující; ženy byly identifikovány podle jména a přibližného věku“ (pro článek pouze vybíráme – pozn. aut.):

Manelaq – asi 60 let, porodila 12 dětí, 8 dívek a 4 chlapce, 7 dívek bylo zabito ihned po porodu

Kagtarsuk – asi 65 let, 11 dětí, z nich 4 chlapci, 4 dívky zabity

Tatqeq – asi 29 let, 2 chlapci, 2dívky – obě zabity

Mangumagluk – asi 50 let, 10 dětí, 4 dívky zabity po porodu, 2 zemřely na nemoc

Putulik – asi 55 let, 10 dětí, z nich 7 chlapců, 2 zemřeli, 3 dívky byly zabity atd.

Krádeže žen umožňovaly vraždu manžela

Zvyšoval se tím tak tlak na dostupnost vdavek schopných žen, a tak byly matky chlapců nuceny nevěsty pro své syny vyhledávat. Je zajímavé, že ani malé množství žen nezabraňovalo polygynním svazkům jednoho muže s více ženami. Manželství, ve která vyústilo zasnoubení v dětském věku, se však nemusela zdařit a stávalo se, že docházelo ke krádežím žen. Při nich mohl být manžel dokonce s vědomím manželky zavražděn. I v takovém případě můžeme vlastně vzniklou situaci chápat jako důsledek malého počtu žen v komunitách, uzavírá podkapitolu kolektiv autorů v knize Svatební rituály u nás a ve světě.

Reklama
Zdroj článku:
JIROUŠKOVÁ, Jana, ed. Svatební rituály u nás a ve světě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. Mythologie. ISBN 978-80-7106-229-5.

Možná jste zmeškali

Proč zažíváme „déja vu“? Objev vědců vás překvapí

Proč zažíváme „déja vu“? Objev vědců vás překvapí

Všichni jsme to zažili – pocit, že jsme daný okamžik už prožili. Co ale způsobuje tento podivný fenomén? Vědci přicházejí s nečekaným objevem, který odhaluje, proč se tento zážitek vyskytuje.

Češi po padesátce zažívají nečekaný zlom. Kolem 53. roku prudce roste počet zdravotních komplikací

Češi po padesátce zažívají nečekaný zlom. Kolem 53. roku prudce roste…

Zdraví a kondice člověka se mění společně s jeho věkem, zatímco v mládí míváme tendence tělo více huntovat, s přibývajícím věkem spíše inklinujeme ke zdravému životnímu stylu. Kolem 50. roku života se však zdravotní stav může prudce zhoršit.

Hrad Houska nebo Býčí skála patří mezi nejděsivější místa v Česku

Hrad Houska nebo Býčí skála patří mezi nejděsivější místa v Česku

Následující místa vám naženou strach a nejspíše i zaujmou, nemusíte být ani fanoušky hororů. Tyto lokality v Česku byste měli raději obejít obloukem, vstup je pouze na vlastní nebezpečí!

Tento objev českých vědců vás ohromí: Překvapivý objev v českých lesích

Tento objev českých vědců vás ohromí: Překvapivý objev v českých…

V roce 2023 čeští vědci učinili jedním z nejvýznamnějších objevů české medicíny. Hledali totiž řešení čím dál více se rozšiřující antibiotické rezistence, tedy schopnosti bakteriím odolávat lékům určených proti nim. Tento objev byl učiněn v českých lesích.

Kvíz všeobecných znalostí: Logické uvažování bude při tomto kvízu velmi důležité

Kvíz všeobecných znalostí: Logické uvažování bude při tomto kvízu…

Patříte mezi vybranou část lidí, kteří se mohou pochlubit nadprůměrným IQ? Pokud jste odpovědi ano, tak přesně vás hledáme! Tento kvíz nebude rozhodně jednoduchý a pořádně potrápí i ty nejchytřejší. Zvládnete nasbírat plný počet bodů v tomto kvízu?

Soos je zcela unikátní oblast v České republice. Že jste o ní nikdy neslyšeli, je možné

Soos je zcela unikátní oblast v České republice. Že jste o ní nikdy…

Západočeská lázeňská oblast zaujímá území zvané lázeňský trojúhelník, Sokolovskou a Chebskou pánev. Díky svému postavení na hranicích Saska a Bavorska patří k nejvýznamnějším oblastem cestovního ruchu. Z pohraničních hor sem zasahuje severní část českého lesa, Smrčiny a jihozápadní díl Krušných hor s jejich vrcholovou partií u Jáchymova.

Možná i vy k hubnutí přistupujete úplně špatně – zkuste na to jít pomalu

Možná i vy k hubnutí přistupujete úplně špatně – zkuste na to jít…

Dosažení optimální hmotnosti lidé často spojují také s fyzickou kondicí a zdravím. Počet lidí s nadváhou stále roste a mnoho z nich se snaží hubnout, ne vždy však zcela úspěšně. Možná dělají stále stejnou chybu, jak tedy na to?

Průměrný Američan zná 16krát více slov než obyčejný Čech. Čím to je, že jsme na tom tak bídně

Průměrný Američan zná 16krát více slov než obyčejný Čech. Čím to je,…

Jazyky jsou jako nekonečný seriál, kde každá epizoda je nový jazyk a nikdy nevíte, co se stane. Začalo to už dávno, když si naši prapředci, ještě „mladí“ homo sapiens, řekli: „Vymyslíme si nějaké zvuky, ať si můžeme povídat o tom, kde jsou ty nejlepší bobule.“ Od té doby se nám na planetě namnožilo přes 7 000 jazyků. Neskutečné. Jak si v tomto babylonu stojí čeština?

České svátky a tradice: Otestujte své znalosti

České svátky a tradice: Otestujte své znalosti

Velikonoce, Vánoce, první Máj či dušičky. Jaké další české zvyky a tradice si dokážete vybavit? Pojďme si je dnes projít a třeba se dozvědět něco nového!

Hranická propast: Nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě

Hranická propast: Nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě

Propast Macocha je symbolem Moravského krasu a patří k nejnavštěvovanějším přírodním památkám u nás. Lidé obdivují její monumentalitu a jedinečné kouzlo, ze kterého se tají dech. U nás máme ale i hlubší propast.

Doporučené články

Dnes ve 13:15 ztratí celé Česko řeč: Nova Cinema tasí nejzábavnější magický trhák

Dnes ve 13:15 ztratí celé Česko řeč: Nova Cinema tasí nejzábavnější magický trhák

Zítra v Ulici: Ve čtvrtek Soňa mele z posledního a Klárku nadchne velká novina

Zítra v Ulici: Ve čtvrtek Soňa mele z posledního a Klárku nadchne velká novina

Seriálový hit chystá návrat. Zákulisní dohoda dvou manželství mění všechno

Seriálový hit chystá návrat. Zákulisní dohoda dvou manželství mění všechno

Třetí hra začíná. Na Křivoklát míří lidé, kteří už nechtějí být jen součástí dobrodružství

Třetí hra začíná. Na Křivoklát míří lidé, kteří už nechtějí být jen součástí dobrodružství

Kvíz z Koudelkova STS Chvojkovice-Brod: Všechno dá jen 1 ze 100 srdcařů

Kvíz z Koudelkova STS Chvojkovice-Brod: Všechno dá jen 1 ze 100 srdcařů

Reklama