Den bude mít 25 hodin. Vědci oznámili nečekanou novinku
Rotace Země se neustále zpomaluje a dny se prodlužují. Za 200 milionů let může mít den 25 hodin. Vědci však zjistili, že lidstvo tento proces výrazně urychluje – klimatické změny už dnes ovlivňují délku dne víc než kdykoli za posledních 3,6 milionu let.
Měsíc funguje jako obrovská kosmická brzda
Gravitační síla Měsíce vytváří na povrchu planety slapová vyboulení, která způsobují příliv a odliv. Protože se Země otáčí rychleji, než trvá oběh našeho přirozeného satelitu, tyto výdutě nevznikají přesně pod ním. Důsledkem je tření, které odebírá rotační energii a planetu postupně zpomaluje.
Odebraná energie však nezmizí beze stopy. Přenáší se do celého systému Země–Měsíc, což má překvapivý efekt: Měsíc se každoročně vzdaluje o 3,8 centimetru. Přesná laserová měření tento jev potvrzují a geologické záznamy ukazují, že v minulosti byla situace dramaticky odlišná.
Analýza schránek mikroskopických fosilních organismů usazených na mořském dně odhalila, že kdysi byl den na Zemi výrazně kratší, měl pouhých 19 hodin. Pokud by dnešní dlouhodobý trend pokračoval, za přibližně 200 milionů let by mohl den dosáhnout délky 25 hodin.
Klimatické změny mění rychlost rotace planety
V posledních desetiletích však do hry vstoupil další faktor, který Zemi zpomaluje ještě rychleji. Tání ledovců a ledových štítů přesouvá obrovské množství vody z polárních oblastí směrem k oceánům a nižším zeměpisným šířkám. Z fyzikálního hlediska se děje totéž, jako když krasobruslař během piruety roztáhne ruce – začne se otáčet pomaleji.
Přelomový výzkum vědců z prestižní technické univerzity ETH Curych a Vídeňské univerzity přinesl alarmující zjištění. Klimatické procesy mezi lety 2000 a 2020 přispívaly k prodlužování dne tempem odpovídajícím přibližně 1,33 milisekundy za století.
Vědci tvrdí, že takový klimatický příspěvek ke změně délky dne nemá obdoby nejméně za posledních 3,6 milionu let. Pokud bude globální oteplování pokračovat současným tempem, do konce tohoto století může být jeho vliv na rotaci Země dokonce větší než dlouhodobý vliv Měsíce.
Co čeká Zemi ve vzdálené budoucnosti
V extrémně vzdálené budoucnosti by pokračující slapové brzdění mohlo vést k tomu, že se Země a Měsíc vzájemně slapově uzamknou. Rotace planety by se sladila s oběhem Měsíce, a ten by byl viditelný stále přibližně nad stejnou částí povrchu.
NASA odhaduje, že by takový stav mohl nastat přibližně za 50 miliard let. Toho se však Země s velkou pravděpodobností nikdy nedočká. Slunce se totiž dávno předtím – přibližně za 5 miliard let – promění v červeného obra a naši planetu pravděpodobně pohltí.
Přestože jde pouze o milisekundy, přesná znalost rotace Země je klíčová pro satelitní navigaci a vesmírné mise. Změny v rychlosti otáčení planety proto pečlivě sledují vědecké instituce po celém světě.