Klasické recepty našich babiček: Chutě, které si zamilujete
Klasické recepty našich babiček mají své kouzlo. Jednoduché suroviny, poctivá příprava a...
Klasické recepty našich babiček mají své kouzlo. Jednoduché suroviny, poctivá příprava a...
Tyhle ingredience máte určitě doma, stejně jako babičky z dob první republiky. Na klouby pomáhá...
Většina z nás si myslí, že pečivo doma vydrží bez problémů. Přesto se však ráno setkáme s...
Vlastně je toto maso málo k sehnání, ale když už, zkuste ho. Možná si vzpomenete na retro časy,...
Zapomenutý poklad našich babiček. Recept, který byl kdysi dávno doslova hitem a každý ho musel...
O tom, jaká pojmenování schytávají obyvatelé našeho hlavního města od Nepražanů, jsme psali v našem článku Balkoňáci, Švédi či helevolekoukej: Pražané mají od zbytku republiky nemilá pojmenování. Byla to vskutku zajímavá slova, většinou charakterizující mluvu Prazanů či jejich vlastnosti, které se v přezdívkách promítaly. Jako například „helevolekoukej“, „balkóňáci“, „lufťáci“, „pepíci“ a další.
Mnoho vynikajících mužů řeklo, že kulturní stupeň národa je možno měřit podle sociálního postavení jeho žen. Podle původních zvyklostí mezi Eskymáky se ovšem považuje nejspíše za mužovo vlastnictví, které si buď uloupil nebo si je někdy koupil od ženina otce.
Historie je nedílnou součástí lidského života. V historii se odehrálo mnoho událostí, ze kterých si lidé mohou vzít příklad nebo nějaké ponaučení. Dějepis je vyučovací předmět již na základní škole.
Potravu potřebují všichni žijící tvorové. Zvířata musí shánět potravu, aby se dostatečně nasytila a přežila. Záleží na velikosti a druhu zvířete, kolik toho potřebuje spořádat.
V ulicích Kauppakatu a Kininkaakatu v centru přístavního města Rauma na jihozápadě Finska je vystavěno na ploše okolo 0,3 km² asi 600 dřevěných domů, které dodávají jádru tohoto místa rázovitý kolorit. První domy byly dílem františkánských mnichů z roku 1400.
Humři jsou nejen oblíbená pochoutka zejména v přímořských státech, ale také tvorové, kteří se mohou dožít až sta let. Mohou ale cítit bolest? Pojďme si tuto otázku, která napadla snad každého z nás, zodpovědět podle nejnovějších vědeckých poznatků.
Začněme příběhem Jindřicha Vaňka, narozeného v roce 1869, zakladatele největšího semenářského velkoobchodu v tehdejším Rakousku-Uhersku. Vaněk byl znám jako komerční a burzovní rada, člen pražské plodinové burzy a Akademie zemědělských věd. Jeho podnikatelská cesta začala v domě U Zlaté husy na pražském Václavském náměstí.
Před příchodem prvních lidí do Austrálie vládli kontinentu obří klokani a lvi. Kromě nich se zde vyskytovala řada velkých zvířat, která zmizela v krátké době po příchodu člověka.
Vykrádačky, násilné praktiky a vyhrožování. Takové bylo dětství největšího mistra organizovaného zločinu ve 30. letech v Americe. Lucky Luciano byl pro trůn organizovaného zločinu narozen.
„Mne osud do kolébky tvrdé dal, pak na kazajku záplatu mi přišil', popsal Neruda své dětství a mládí v Knize veršů. Když se Jan, pokřtěný Nepomucký, narodil, jeho otec pracoval jako domovník a spolu s matkou provozovali kantýnu v budově Újezdských kasáren, kde také bydleli. Život neměli snadný, ani rodiče ani jejich jediný syn. Rodičovské lásky se mu se mu sice dostalo, ale…