V lesích letos houbaři nacházejí neobvykle mnoho kotrčů. Proč to pro lesníky není dobrá zpráva

Když se na podzim procházíte borovým lesem a zahlédnete u paty kmene masivní chomáč připomínající zmačkanou krajku, máte před sebou jeden z nejcennějších pokladů českých lesů. Kotrč kadeřavý, latinsky Sparassis crispa, je houba, kterou houbaři běžně potkávají jednou za pár let. Letos je to ale jinak. Úplně jinak.

Letošní sezóna překvapila nejen zkušené sběrače, ale i lesní hospodáře. Množství plodnic kotrče dosáhlo rozměrů, které odborníci označují za extrémní.

Počasí hraje houbám do karet

Odpověď tkví v kombinaci faktorů, které se letos sešly v téměř dokonalém souznění. Klíčovou roli sehrála vlhkost půdy a specifické teplotní podmínky pozdního léta a časného podzimu. Zatímco červenec a srpen přinesly dostatek srážek, které prosytily půdu, září nabídlo ideální teploty pro tvorbu plodnic – denní maxima kolem 18-22 °C a noční minima nad 10 °C.

Půdní podmínky v borových lesích, kde kotrč roste, jsou přirozeně kyselé a dobře propustné. Letošní rok ale přidal něco navíc – optimální vlhkostní režim bez výrazných výkyvů. Půda nebyla ani přesycená vodou, ani vyschnutá, což vytvořilo perfektní prostředí pro rozvoj podhoubí.

Zajímavé je, že kotrč kadeřavý je ve skutečnosti parazitická houba, která napadá kořeny borovic. Žije v symbióze s živým stromem, ale zároveň ho pomalu oslabuje. V letech, kdy je podhoubí aktivní a vytváří plodnice v takovém množství, to může znamenat zvýšenou zátěž pro borové porosty.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Kdo si před startem věří nejvíc, nemusí mít na konci důvod k oslavě

18. 9. 2026

Co to znamená pro les

Lesníci sledují letošní situaci s ostražitostí. Masivní výskyt kotrče totiž signalizuje, že stromy jsou pod stresem. Oslabené borovice se stávají náchylnějšími k dalším patogenům – od kůrovců až po další dřevokazné houby. Je to jako domino efekt: jeden stresový faktor otevírá dveře dalším.

Zároveň vyvstává otázka, zda intenzivní sběr plodnic může ovlivnit reprodukční cyklus houby. Odborníci se v tomto bodě neshodují. Část z nich argumentuje, že podhoubí zůstává v půdě nedotčené a sběr plodnic je podobný jako česání jablek ze stromu. Jiní upozorňují, že právě plodnice zajišťují šíření spor a jejich masivní odstraňování může dlouhodobě narušit přirozenou rovnováhu.

Existuje také riziko záměny s chráněnými druhy. Kotrč Němcův a kotrč jedlový jsou na rozdíl od svého kadeřavého příbuzného vzácné a zákonem chráněné. Pro nezkušené sběrače může být rozlišení obtížné, což v době masového zájmu o houby představuje reálné nebezpečí.

Když se vzácnost stane běžností

Letošní hojnost kotrče se promítla i do ekonomiky. Houba, která se v restauracích běžně prodává za 800-1200 korun za kilogram, letos zažívá bezprecedentní pokles cen. Výkupní ceny klesly místy až na 300-400 korun za kilogram, což je pro sběrače, kteří počítali s výdělkem, zklamání.

Restaurace mají zájem, ale ne v takovém množství. Když přijde deset lidí s kotrčem, prostě ho nemáme kam dát,

vysvětluje majitel jedné pražské restaurace. Trh je prostě přesycený a poptávka nestačí pokrýt nabídku.

Pro legální prodej do gastronomických zařízení musí sběratel splnit přísné podmínky. Potřebuje certifikát znalce hub, živnostenské oprávnění a dodržovat hygienické standardy. Houby musí být čerstvé, správně identifikované a transportované v odpovídajících podmínkách. Restaurace pak nesou odpovědnost za původ suroviny a její bezpečnost.

Přečtěte si také

Nejčastější chyby, kterými houbaři ohrožují své zdraví

18. 9. 2026

Proč si kotrč získal srdce kuchařů

Přesto zůstává kotrč kadeřavý jednou z nejžádanějších hub v moderní gastronomii. Jeho jemná, lehce oříšková chuť a křehká textura z něj činí ideální ingredienci pro sofistikované pokrmy. Na rozdíl od běžných žampionů nebo hlívy má kotrč specifickou strukturu – jeho zvlněné lístky absorbují omáčky a chutě, ale zároveň si uchovávají vlastní charakteristickou chuť.

Z biochemického hlediska je kotrč zajímavý vysokým obsahem polysacharidů a beta-glukanů, které jsou předmětem výzkumu pro své potenciální zdravotní účinky. Obsahuje také nízké množství tuku a vysoký podíl vlákniny, což ho řadí mezi nutričně hodnotné potraviny.

Letošní rok tak přináší paradoxní situaci. Na jedné straně máme nevídanou dostupnost vzácné suroviny, která potěší gurmány i kuchaře. Na straně druhé stojí otázky o dlouhodobém dopadu na lesní ekosystémy a udržitelnosti takového sběru. Možná právě tato sezóna ukáže, jak křehká je rovnováha mezi využíváním přírodních zdrojů a jejich ochranou. A možná nám připomene, že i hojnost může být varováním.