Děti se naschvál odstěhovaly daleko, kdo se o mne bude jednou starat?
O mne se nikdo nepostará, protože děti se odstěhovaly pořádně daleko. Podle mě záměrně. Aby se nemusely starat. Skutečně lze po dítěti chtít, aby se nestěhovalo daleko?
Dnešní mladí vůbec nemyslí na své rodiče. Dokonce ani nechtějí děti, kdo se o ně bude jednou starat? Na straně druhé jsou názory, že děti si o svůj život nežádaly, nedluží tedy svým rodičům vůbec nic. Své dluhy si splatí na svých vlastních dětech. Je pak na každém, k jakému názoru se přiklání.
Ve zdravých rodinách k tomu nedochází
V normálních a fungujících zdravých rodinách k těmto sporům a myšlenkám vůbec nedochází. Společná péče o členy rodiny je automatická. Mladí se starají o staré, staří o mladé. Nikdo nikomu nic nepočítá ani nevyčítá. Vřelé vztahy jsou základem jakékoliv „péče“ ve stáří. O nějakém výživném nemůže být ani řeč.
Jenže kde je něco vynucováno, tam to nefunguje
Takové dítě mohlo doslova z toxické rodiny prchnout. Možná bylo zneužíváno, týráno, bylo jím manipulováno.
Možná v tom lepším případě tak moc poslouchalo o svých závazcích do budoucna vůči rodičům, že opravdu udělá vše proto, aby se takovému vyčítání do budoucna vyhnulo.

Třaskavé téma přetížených rodin
Nelze opomenout ani případy, kdy rodiny opravdu kmitají kolem svých staroušků, ale těm je to málo. Odporují. Odmítají. Nárokují si.
Není divu, že atmosféra houstne na obou stranách. Často se do této situace dostávají lidé ve věku 40 – 50+, kteří stále mají na starost pubertální a studující děti, své vlastní rodiny a zázemí, plné pracovní nasazení, svoje první zdravotní problémy a do toho plnou péči o své rodiče. Pokud se vše snaží plnit na sto procent, odnese to zdraví.
Pokud ne, poškodí se jim vztah s dětmi nebo se rozvádí. Ten, kdo se odstěhoval nejdál, někdy vyhrává… bohužel.
Povinná péče o rodiče je skutečně povinná
Skutečně mají děti vyživovací povinnost vůči rodičům. Nelze ji však vyžadovat v době, kdy je prarodič ještě výdělečně činný nebo jinak dobře zajištěný, jako „doplněk k důchodu“.
Plnit můžete i na dálku a jinak, osobní není povinná
Pokud už není schopen se živit a je na pokraji existenční nouze, pak může dojít na soud. Dítěti se ukládá výživné, které bere v potaz jeho finanční situaci, počet vyživovaných dětí apod. Svůj díl péče může dítě splnit také tím, že rodiči objedná taxi k lékaři, dovoz nákupu nebo zaplatí část pobytu v zařízení pro seniory. Část seniorů totiž požaduje osobní účast na péči. To ale nevysoudí, dítě má prvotní povinnosti ke své vlastní rodině.