Cizinec, který sjednotil slovanské národy a zachránil je před utlačovateli. Sámův původ a důvody, proč se stal vládcem, jsou dodnes záhadou
Foto: Věnceslav Černý / Creative commons, CC-BY-SA
5 min
Sámo – jedna z nejvýznamnějších a zároveň nejzáhadnějších postav českého raného středověku. Úspěšně vládnul obrovské říši a čelil nepřátelům ze dvou světových stran. Zároveň se dokázal postarat o 12 manželek a 37 potomků.
Reklama
Sámo dokázal jako první sjednotit slovanské kmeny do jedné říše, která svou velikostí výrazně přesahovala území České republiky. Díky jeho politickému i válečnému umu dokázali Slované po celá desetiletí čelit tlaku nepřátel a zachovat si svou nezávislost. A přesto o této úžasné osobnosti víme tak málo. Ještě štěstí, že Sámo svým velkolepým vítězstvím nad Franky u Wogastisburgu upoutal franského kronikáře Řehoře z Tours. Ten mu ve své kronice Historia Francorum (též Fredegarově kronice) věnoval několik stran. Jinak by raná historie našeho národa upadla v temné propadliště dějin omezena jen na báje z o několik staletí novější Kosmovy kroniky.
Záhadný původ Sáma i jeho jména
Sámo se narodil někdy okolo roku 600. O jeho původu se zmiňuje Fredegarova kronika: „Ve čtyřicátém roce panování Chlotharova shromáždil muž jménem Sámo, původem Frank z kraje senonského, větší počet kupců a odebral se za obchodem do země Slovanů zvaných Vinidové. Slované se již začali bouřit proti Avarům a proti jejich králi kaganovi.“ Sámo byl podle kroniky původem Frank (Germán, příp. Kelt). Pocházel ze senonského kraje, buď z okolí francouzského města Sens, nebo z oblasti Soignes v Belgii. V roce 623 shromáždil kupeckou karavanu, se kterou se vydal na území Slovanů. Vzhledem k tomu, že písemných pramenů je tak málo, nezbývá nám nic jiného než zdroji věřit.
O původu netradičního jména Sámo se mezi badateli vedou spory dodnes. Může jít o podchycený slovanský panovnický titul „sam“ ve smyslu pán, hospodář či samovládce. Další z teorií zvažuje keltský původ jména nebo odvozeninu z židovského jména Samuel, případně také zkrácení slovanského jména „Samoslav“.
Avarská nadvláda
Na konci 6. století, několik desítek let před příchodem Sáma, bylo rozsáhlé slovanské území pod nadvládou Avarů (Hunů). Slovanské kmeny byly sice do jisté míry autonomní, postupně ale docházelo k vyhrocování politické situace, která vyústila v roce 623 povstáním Slovanů proti avarské nadvládě. V tu chvíli přichází na scénu Sámo…
Sámo jako hrdina povstání
Nevíme, jestli kupec Sámo byl součástí povstání od jeho počátku, nebo se připojil až v průběhu. Nicméně povstání skončilo vítězně a Slované se vymanili z avarské moci. Dodnes však není zcela jasné, jakým činem si Slované Sáma, který měl být pro ně cizincem, zvolili.
Fredegarova kronika uvádí: „Když Vinidové [slovanský kmen] zaútočili vojensky proti Hunům, kupec Sámo vytáhl s nimi ve vojsku a tam se ukázal v boji s Huny tak prospěšný, že to bylo až hodno podivu, a nesmírné množství z nich bylo mečem Vinidů pobito. Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolili si ho za krále a on jim šťastně kraloval třicet pět let.“
Sámo byl podle kroniky statečný bojovník, skvělý stratég a taktik. Určitě mu nechybělo ani silné charisma. Otázkou je na kolik byly tyto vlastnosti rozhodující...
Schopný cizinec jako kompromis
Možná byl Sámo především ve správný čas na správném místě. Avarská hrozba z jihovýchodu byla obrovská. Slovanské kmeny byly proto nucené se sjednotit pod jednoho schopného vládce a tlaku čelit společně.
V úvahu také přichází situace, při které se kmenoví vůdci nemohli shodnout, kdo z nich převezme vládu celého svazu. Jako kompromis si pak možná zvolili charismatického cizince, který ukázal své skvělé schopnosti coby válečníka při vzpouře proti Avarům. Výhodou poté mohl být i fakt, že Sámo jako cizinec nemohl stranit některému ze slovanských kmenů.
Vladařské úspěchy
Tím, jak Sámo úspěšně čelil útokům nepřátel, stávalo se členství v jeho svazu stále výhodnější. Přidávaly se k němu stále další a další kmeny a Sámova říše se rozrůstala.
Mnohá území mohl výhodně získat také prozíravou sňatkovou politikou, která mu přinesla 12 slovanských manželek, se kterými postupně počal 37 potomků. Zároveň mu moc i bohatství přinášelo strategické umístění centra jeho říše v oblasti křížení důležitých obchodních tras (jako např. „hedvábné stezky“), které spojovaly Franskou říši na západě s Orientem. Obchodovalo se tu s kožešinami, medem i otroky.
Své výsadní postavení slovanského vládce Sámo upevnil četnými válečnými úspěchy proti Avarům a především legendárním vítězstvím nad franským králem Dagobertem v bitvě u Wogastisburgu v roce 631.
Rozpadla se Sámova říše po jeho smrti?
Z posledních let Sámovy vlády již neexistuje příliš zmínek. Sámo zemřel někdy okolo roku 658. Po jeho smrti přichází „období temna“, ze kterého se bohužel nedochovaly žádné písemné zmínky. Je velmi pravděpodobné, že se říše rozpadla po jeho smrti – možná právě kvůli Sámově početné rodině a soupeření synů o otcův pomyslný trůn. Možné ale také je, že říši ještě nějakou dobu vládl některý ze Sámových potomků. Ten však již nedosáhl otcovy slávy, aby si jej povšimli západní křesťanští kronikáři.
