Matka českého národa byla rekordmankou několika historických prvenství

Vloni jsme si připomněli 1100. výročí umučení Matky českého národa, naší pramáti, kněžny sv. Ludmily, která odpočívá a své vzkříšení očekává v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.

O tom, jak i nyní živá je sv. Ludmila svým svatým vlivem, svědčí jak vzpomínky na ni už od dávných dob ve starobylých legendách, uměleckém ztvárnění jejího života a zápasu o život věčný i náš život současný v obrazech, sochách, stavbách, kostelích, v hudbě, divadle, ale i v novodobých projektech svěřených její přímluvě, dozvídáme se v brožuře vydané k loňské putovní výstavě s názvem KNĚŽNA SV. LUDMILA - 1 100 LET OD UMUČENÍ SV. LUDMILY 921 -2021 u příležitosti 1100 let od její násilné smrti v roce 921.

První z prvních

Kněžna sv. Ludmila má v našich dějinách několik prvenství. Je totiž první reálnou ženou naší historie, jejíž jméno i životní osudy známe (tou není kněžna Libuše ani Šárka a řada dalších žen, které vystupují v bájných českých pověstech). Ludmila je manželkou prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje, první ženou křesťankou v naší dávné minulosti a potom především první naší domácí světicí (a dokonce první slovanskou světicí), představuje brožura velikánku českých dějin.

Přečtěte si také

Slovanské ženy se těšily v zahraničí jedinečné pověsti. Jako zcela věrné byly popsány anglickému…

23. 12. 2022

Legendy vyprávějí…

O životě kněžny Ludmily nás zpravují téměř výlučně legendy, sepisované postupně po její mučednické smrti, některé dokonce s  mnohasetletým odstupem od oné události. Legendisté píšící svá díla v 11. století a později o osudech této kněžny (kdy již stěží mohla existovat nějaká věrohodná tradice o jejím životě), mohli se opírat pouze o údaje vyčtené ze starších legend, či ponechat volné pole vlastní tvůrčí fantazii.

…ale opomíjejí státnické události

Navíc legendisté opomíjeli mnohé události z jejího života, které by nás velmi zajímaly, avšak pro ně byly bezvýznamné. Ludmila poutá na sebe zájem nejen pro náboženský a morální odkaz, který po sobě zanechala, ale i pro významné historické a politické události, ke kterým za jejího života docházelo a které mohla ovlivňovat. Vždyť právě tehdy se vytvářely zárodky českého raně středověkého státu doprovázené christianizací našich zemí.

Odkud přišla?

Podle brožury Ludmilin životopis známe pouze obrysově. V legendách se např. nikde nedočítáme, kdy a kde se kněžna narodila, to byl totiž pro legendisty nepodstatný údaj. Historické bádání klade nejčastěji její narození k roku 860. Opírá se o údaj legend, podle kterého byla zavražděna ve věku jednašedesáti let, a to v roce 921. Velkým problémem je určení země, ve které se Ludmila narodila. Historické prameny se shodují pouze v tvrzení, že jejím otcem byl jakýsi kníže Slavibor, ale rozcházejí se ve výkladu, kde se jeho knížectví nalézalo. Někteří legendisté pomýšlejí na srbské území ležící na severozápad kdesi za Krušnými horami, jiní mluví o Mělnicku (tehdy ovšem nazývaném Pšovskem). Tato druhá možnost v českém prostředí postupně převážila, píše se v informacích k výstavě.

Raný život neznámý

O Ludmilině dětství a mládí nezaznamenali legendisté žádné podstatné informace. Pouze stručně uvádějí, že byla pohankou a že obětovala modlám a zaníceně se oddávala jejich uctívání.

Ani její sňatek s Bořivojem nezaznamenán

Dále se v brožuře dočteme, že legendisté kupodivu nezaznamenali ani tak důležitou událost z jejího života, jakou nepochybně byl její sňatek s přemyslovským knížetem Bořivojem. Vzhledem k tomu, že Ludmilin prvorozený syn a pozdější kníže Spytihněv I. zesnul jako čtyřicetiletý v roce 915, ke sňatku muselo dojít nejpozději v roce 875.

Ludmile bylo tehdy nejvýš 15 let, kdežto její manžel byl asi o osm let starší. Bořivoj, který tímto sňatkem nepochybně sledoval posílení svého postavení v Čechách (tehdy rozdrobených do celé řady knížectví), byl v oné době rovněž pohanem. O Ludmilině manželství zaznamenali legendisté pouze tolik, že z něho vzešli tři synové (Spytihněv a Vratislav, kteří se později stali knížaty, osud třetího syna není znám) a několik dcer, jejichž počet v jednotlivých legendách kolísá od jedné do tří.

Zdravotní potíže

Podle moderního lékařsko-antropologického výzkumu Ludmilina skeletu trpěla kněžna těžkou endokraniozou (tzv. Morgagniho syndronem), která postihuje pouze ženy a po menopauze odeznívá. Projevuje se bolestmi hlavy, neurosami, psychickou labilitou, depresemi, melancholií a metabolickými poruchami a z toho plynoucí obezitou. Jak všechny tyto obtíže Ludmila překonávala, nevíme, píší tvůrci brožurky k putovní výstavě.