Bagristé na Slovensku objevili nezvykle zachovanou hrobku z doby stěhování národů

Bagristé na Slovensku objevili nezvykle zachovanou hrobku z doby stěhování národů

Foto: vygenerováno pomocí AI: OpenAI, ChatGPT, redakce

Publikováno:
více než 5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Obyčejná stavební práce pod Tatrami se změnila v jeden z nejpozoruhodnějších archeologických objevů střední Evropy. Bagrista narazil na dřevěnou konstrukci, která vypadala jako bunkr. Uvnitř však čekalo tajemství staré zhruba 1600 let.

Reklama
Obsah článku
  1. Místo bunkru dřevěná komora stará šestnáct století
  2. Voda a bahno paradoxně zachránily to, co mělo dávno zmizet
  3. Muž, který si s sebou nechal pohřbít celý svůj svět
  4. Slovenský Tutanchamon není jen přehnaná přezdívka
  5. Poklad, který neleží v trezoru, ale v laboratoři

Místo bunkru dřevěná komora stará šestnáct století

Na první pohled to nebylo nic, co by člověka nutilo přemýšlet o dávných civilizacích. V Popradu-Matejovcích na Slovensku probíhaly stavební práce a bagr se při nich dostal k podivné dřevěné konstrukci. Obsluha stroje si nejprve myslela, že narazila na pozůstatek bunkru z druhé světové války. Pod zemí se skutečně objevily masivní trámy a celý nález působil spíše jako pozůstatek nějaké stavby z mnohem mladší doby. Jenže přivolaní odborníci začali brzy tušit, že jde o něco úplně jiného.

Nález byl učiněn v říjnu 2005 při budování průmyslového parku Poprad–Matejovce. Archeologický výzkum potom pokračoval ve dvou etapách a ukázalo se, že pod zemí se nachází mimořádně zachovaná dvojkomorová hrobka germánského velmože z období pozdní doby římské a počátku stěhování národů. Podle současných údajů z Podtatranského muzea pochází z přelomu 4. a 5. století našeho letopočtu.

Samotná dřevěná konstrukce přitom nebyla žádnou malou skrýší. Hrobová komora se nacházela několik metrů pod povrchem a byla vytvořena z pečlivě opracovaných trámů. Uvnitř se nacházel dřevěný sarkofág a další vybavení. Archeologové postupně zjistili, že před sebou nemají běžné pohřebiště, ale hrobku člověka, který měl za svého života velmi vysoké společenské postavení. A právě to, co se zachovalo, dělá z nálezu skutečný archeologický poklad.

Voda a bahno paradoxně zachránily to, co mělo dávno zmizet

Hrobka měla jedno velké tajemství. A paradoxně za něj archeologové vděčí částečně i jejímu dávnému vykradení. Lupiči se do pohřební komory dostali už ve starověku a odnesli řadu cenností. Zmizely pravděpodobně některé nejluxusnější předměty. Jenže otvorem, který po sobě vykradači zanechali, začala do hrobky pronikat voda a spolu s ní jemný sediment. Dřevo, textilie, kůže a další organické materiály se tak ocitly v prostředí, které jejich rozklad výrazně zpomalilo.

Pro archeology to byla mimořádná výhra. Organické materiály se v běžných evropských půdních podmínkách po stoletích obvykle nedochovají. Tady však vědci získali možnost zkoumat části dřevěné stavby, nábytek, kožené předměty, textilie, proutěné výrobky a dokonce i pozůstatky potravy.

Podle Podtatranského muzea patří hrobka z Popradu-Matejovců z hlediska zachování dřevěné architektury a nábytku k naprostým evropským unikátům. Právě neobvykle zachované organické materiály jsou jedním z hlavních důvodů, proč má nález takový význam.

Mezi nálezy se objevily také předměty z bronzu, stříbra a zlata. Archeologové například našli zlatý přívěsek vytvořený z mince římského císaře Valense z roku 375. Nejde přitom o obyčejnou minci ztracenou někde v půdě. Její datování pomohlo odborníkům lépe určit dobu, kdy mohl být muž do hrobky uložen.

Muž, který si s sebou nechal pohřbít celý svůj svět

Kdo byl člověk uložený v tak honosné hrobce, zůstává jednou z největších záhad. O jeho jménu nevíme prakticky nic. Podle archeologických nálezů však šlo o příslušníka germánské elity a odborné analýzy věk zemřelého odhadují přibližně na dvacet až pětadvacet let. Jeho společenské postavení přitom muselo být značné.

Jeho hrobka totiž nebyla jen místem, kam bylo uloženo tělo. Obsahovala vybavení, které ukazuje na způsob života člověka z tehdejší vyšší vrstvy. Archeologové našli například části dřevěného nábytku, kožené předměty, textilie, keramické nádoby a pozůstatky jídla. Zachovaly se dokonce části oděvu a doplňků.

Mimořádně cenné jsou právě textilie. Odborníci v hrobce identifikovali desítky fragmentů vlněných tkanin včetně barevných tkaných a gobelínových částí. Našli rovněž stopy zlatých vláken. Takové nálezy umožňují rekonstruovat nejen techniky výroby látek, ale také informace o odívání a společenském postavení člověka, který je nosil.

Výzkum navíc nebyl jednoduchý. Část hrobky byla natolik citlivá, že ji nebylo možné jednoduše rozebrat před očima návštěvníků. Některé bloky zeminy s nálezy byly proto vyzvednuty a přepraveny do německého Schloss Gottorf, kde mohli odborníci pokračovat v laboratorním výzkumu a konzervaci.

Slovenský Tutanchamon není jen přehnaná přezdívka

Právě mimořádnost objevu vedla k přezdívce „slovenský Tutanchamon“. Přirovnání zní na první poslech možná trochu přehnaně. Tutanchamonova hrobka byla totiž naplněna obrovským množstvím zlata a luxusních předmětů a její poklad patří k nejznámějším archeologickým objevům vůbec.

Popradský nález je jiný. Jeho výjimečnost nespočívá v množství zlata. Hrobka byla už v minulosti vykradena a velká část nejcennějších předmětů zmizela. Přesto se zachovalo něco, co může být pro vědce možná cennější než další hromada drahých kovů. Jde o obrovské množství organického materiálu, který by za normálních okolností dávno zmizel.

V tom je tento příběh fascinující. Kdyby se vykradači do hrobky nikdy nedostali, voda by se možná dovnitř nedostala stejným způsobem a některé organické materiály by se nemusely dochovat. Lidé, kteří před šestnácti stoletími hrobku vykradli, tak svým zásahem paradoxně pomohli zakonzervovat část minulosti pro budoucí generace.

Poklad, který neleží v trezoru, ale v laboratoři

Nález z Popradu-Matejovců proto není příběhem o truhle plné zlata, kterou někdo náhodou objevil pod zemí. Je mnohem zajímavější. Archeologové dostali možnost nahlédnout do života člověka, který zemřel v době, kdy se Evropa nacházela na prahu velkých změn spojených se stěhováním národů.

Z dřevěných trámů, látek, kůže, nábytku, potravy a drobných předmětů se postupně skládá obraz společnosti, o které máme jinak jen omezené informace. Každý dochovaný kus materiálu může odpovědět na jinou otázku – jak lidé vyráběli nábytek, co nosili, co jedli, jaké suroviny používali nebo jaké kontakty měli s římským světem.

A právě proto si hrobka vysloužila přirovnání ke slavnému egyptskému nálezu. Jde o výjimečně zachovaný hrob člověka z dávné elity a o mimořádný zdroj informací o světě, který už dávno zmizel. Slovenský „Tutanchamon“ tak možná nemá zlatou masku, zato nabízí něco, co je pro archeology neméně fascinující – téměř šestnáct století starý otisk skutečného života.

Reklama
Zdroje článku:

Možná jste zmeškali

Audio kazeta: Bezvadná retro věc, která má stále své zastánce

Audio kazeta: Bezvadná retro věc, která má stále své zastánce

Víte, že tahle bezvadná retro věc, má stále své zastánce? Pokud vám doma ještě funguje patřičný přístroj, věřte, že v některých bazarech nebo vetešnictví si ještě můžete koupit dobrý kousek k poslechu.

Kvíz, u kterého budete brečet smíchy: Zkuste doplnit 10 nejzábavnějších rodinných hlášek

Kvíz, u kterého budete brečet smíchy: Zkuste doplnit 10…

Rodinné hlášky se opakují po generace. Někdy je máme tak naučené, že si ani neuvědomíme, že třeba nedávají moc smysl. Ale v tom je jejich kouzlo. Kolik rodinných hlášek dokážete správně doplnit?

První Igráček, který se začal vyrábět byl zedník

První Igráček, který se začal vyrábět byl zedník

Sběratelé v dnešní době doslova šílí po obyčejných hračkách, se kterými si hrály děti za dob komunismu. Zatímco dospělí seděli v hospodě a popíjeli pivo, děti si doma hrály s obyčejnými hračkami, které jsou dnes vzácné a mají vysokou hodnotu. Vzpomenete si na hračky ze svého dětství?

Starý slezský šlechtický rod zničil starodávný hrad. Chamtivost byla silnější než odkaz minulosti

Starý slezský šlechtický rod zničil starodávný hrad. Chamtivost byla…

Leží ve východní části Ostravy a její historie sahá až do středověku. Slezská Ostrava je název městského obvodu a současně i části statutárního města Ostrava. První písemná zmínka o tomto dříve samostatném městě (Polská Ostrava) pochází z roku 1267.

Vinice na Moravě: Reliéf krajiny připomíná právě malebnou oblast Toskánska v Itálii

Vinice na Moravě: Reliéf krajiny připomíná právě malebnou oblast…

Evropa mluví o české vinici. Jde totiž o mimořádně krásnou krajinu na Moravě, která svým reliéfem připomíná známé vinice v Toskánsku. Morava se pyšní krásnou vinicí.

Hrad Houska nebo Býčí skála patří mezi nejděsivější místa v Česku

Hrad Houska nebo Býčí skála patří mezi nejděsivější místa v Česku

Následující místa vám naženou strach a nejspíše i zaujmou, nemusíte být ani fanoušky hororů. Tyto lokality v Česku byste měli raději obejít obloukem, vstup je pouze na vlastní nebezpečí!

Křišťálový lustr: Běžný doplněk z dob socialismu dnes stojí jako luxusní dovolená

Křišťálový lustr: Běžný doplněk z dob socialismu dnes stojí jako…

Za socialismu byl běžným vybavením domácnosti, dnes jeho cena může vyšplhat do desítek tisíc korun. Křišťálové lustry se staly vyhledávaným sběratelským předmětem i symbolem tradice proslulé české sklářské výroby.

Ve městě Środa Śląska byly nalezeny zlaté koruny, přívěsky a více než 3 000 mincí, část patřila českému králi

Ve městě Środa Śląska byly nalezeny zlaté koruny, přívěsky a více než…

Karel IV. je český král a císař, na kterého bezpochyby rádi vzpomínáme. Za jeho vlády české země představovaly velkou část Evropy, velmi se dařilo ekonomicky a země jen vzkvétala. Zajímavým odkazem je i poklad, který se našel ve městě Środa Śląska.

Český trhák Kingdome Come: Jak se cítí Češi z proslavených vesnic? Obce si stěžují na odpadky i plná parkoviště

Český trhák Kingdome Come: Jak se cítí Češi z proslavených vesnic?…

Kingdom Come přineslo proslaveným českým vesnicím nečekanou pozornost. Jak vnímají místní fakt, že se jejich domovy staly součástí herního světa a také současným turistickým rájem?

Až do konce roku nebude dostupný důležitý lék. Nemá náhradu, upozornil SÚKL

Až do konce roku nebude dostupný důležitý lék. Nemá náhradu,…

Pacienti trpící chronickou bolestí, fobiemi, obsedantně-kompulzivní poruchou nebo depresí přijdou do konce roku bez náhrady o svůj lék. Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil informaci, že tento lék z pultů lékáren nejméně do konce roku zmizí.

Doporučené články

Petra Černocká na vrcholu slávy i na dně: Dívka na koštěti jí otevřela svět, krátce nato přišla o dítě a rozpadlo se jí manželství

Petra Černocká na vrcholu slávy i na dně: Dívka na koštěti jí otevřela svět, krátce nato přišla o dítě a rozpadlo se jí manželství

Zítra v Ulici: Kláru v pátek přiveze policie. Dívčina krutá slova Prokopa rozpláčou

Zítra v Ulici: Kláru v pátek přiveze policie. Dívčina krutá slova Prokopa rozpláčou

Farma Vojty Kotka: Jedno tajemství před Ráďou, nečekaný koníček a velká výzva pro Haidy

Farma Vojty Kotka: Jedno tajemství před Ráďou, nečekaný koníček a velká výzva pro Haidy

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Reklama