Sběratelé mají zájem o staré bowdenové hračky. Co určuje jejich hodnotu?
Foto: unsplash
4 min
Staré bowdenové modely značek Kaden a Igra se z dětských pokojů přesouvají do vitrín sběratelů. Ceny rostou závratným tempem, ale ne každý kousek má stejnou hodnotu. Záleží na detailech, které málokdo zná.
Reklama
Tatru 815 nebo autobus Karosu si pamatuje skoro každý, kdo vyrůstal v osmdesátých a devadesátých letech. Tehdy to byly běžné hračky, dnes je po nich poptávka taková, že i poškozené kusy mění majitele za tisíce korun. Bowdenové modely z produkce Kaden a Igra se staly fenoménem sběratelského trhu.
Není to jen nostalgie. Ta hraje roli, ale sama o sobě nestačí.
Když jsem před rokem prodával starý bagr Igra, myslel jsem, že za něj dostanu pár stovek. Nakonec se cena vyšplhala přes tři tisíce, přitom mu chybí bowden a má prasklou kabinu,
vzpomíná sběratel Petr z Brna.
Co vlastně určuje cenu
Generační nostalgie je jen startovací čára. Skutečnou hodnotu určuje kombinace faktorů, které spolu souvisejí daleko víc, než by se na první pohled zdálo. Jde o dostupnost konkrétního modelu na trhu, stav mechaniky, kompletnost, ale také o to, jestli se vůbec dá sehnat náhradní díl.
Některé výrobní šarže byly vyráběny v menších počtech nebo jen krátce. Například určité barevné varianty Škody 120 L se objevují vzácně, protože vznikly jen v jedné sérii. Drobné konstrukční odchylky mezi ročníky výroby dokážou cenu vyšroubat o stovky procent. Sběratelé si všímají detailů jako tvar zpětných zrcátek, typ kol nebo barva interiéru.
A pak je tu otázka původního obalu a návodu. Model s kompletní krabicí a instrukcemi má hodnotu několikanásobně vyšší než samotná hračka. U ikonických kusů, jako je právě Tatra 815, může rozdíl činit i několik tisíc korun.
Degradace materiálu jako tichý nepřítel
Plasty používané v sedmdesátých a osmdesátých letech nebyly stavěné na věčnost. Časem křehnou, mění barvu, praskají. Bowdenové lanko koroduje, mechanismus zadrhává. To jsou problémy, se kterými se sběratelé potýkají nejčastěji.
Největší riziko představuje degradace samotného plastu. Některé typy materiálů použité u modelů Směr jsou náchylné k rozkladu, zejména pokud byly hračky skladované v nevhodných podmínkách – na přímém slunci, ve vlhku nebo naopak v přetopených prostorách. Koroze bowdenových mechanismů pak dokáže model úplně vyřadit z provozu.
Restaurování má svá pravidla. Hranice mezi běžným opotřebením a poškozením, které se ještě vyplatí opravovat, je tenká. Záleží na dostupnosti dílů, ceně práce a především na tom, jak moc je model vzácný. U běžnějších kusů se oprava často nevyplatí, u rarit ano.
Český trh versus zahraniční zájem
Bowdenové hračky z Československa nejsou fenoménem jen u nás. Zájem o ně roste i v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Důvody jsou podobné – generační nostalgie, kvalita zpracování, specifický design.
Zahraniční sběratelé ale často hledají jiné modely než čeští. Zatímco u nás jsou nejžádanější Tatry a Karosy, v Polsku mají větší cenu modely nákladních aut Liaz nebo speciální techniky. Sběratelský potenciál se liší podle toho, co bylo v dané zemi běžně dostupné.
Ceny na zahraničních aukcích bývají někdy vyšší, protože tamní sběratelé vnímají tyto hračky jako exotiku. Na druhou stranu, tuzemský trh má výhodu v dostupnosti a znalosti historie jednotlivých modelů.
Investice, nebo jen vášeň?
Objevují se hlasy, že bowdenové hračky mohou být zajímavou alternativní investicí. Ceny skutečně rostou, některé modely za poslední roky zdražily o desítky procent. Ale je to stabilní investice?
Trh je relativně malý a závislý na generaci, která s těmito hračkami vyrůstala. Otázka zní, jestli zájem vydrží i v dalších desetiletích, když tato generace přestane být aktivní. Spekulativní nákupy se objevují, ale spíše okrajově. Většina lidí, kteří dnes bowdenové modely kupují, to dělá z vášně, ne kvůli zisku.
Stabilita investice závisí na mnoha faktorech – od celkového ekonomického vývoje přes módní trendy ve sběratelství až po dostupnost modelů na trhu. Jako investiční nástroj jsou bowdenové hračky rizikové, jako koníček smysluplné.
Bowdenové modely z dětství se staly součástí kulturního dědictví. Jejich hodnota nespočívá jen v ceně, ale i v tom, co představují – kus historie, kus vzpomínek, kus doby, která už se nevrátí. A možná právě proto si je lidé tak pečlivě uchovávají.
