Sluneční vítr a bouře ohrožují Zemi. Mohou ji zamknout do tmy až na desetiletí. Na to není lidstvo připraveno
Foto: vampy1 / Depositphotos
3 min
Kosmické neboli vesmírné počasí může být pro naši planetu nebezpečné. Nejedná se však o vysoké teploty na Marsu či kyselé srážky na Venuši, ale pojmem vesmírné počasí se myslí laicky řečeno sluneční aktivita a její vliv na Zemi. Jako třeba sluneční vítr a sluneční bouře.
Reklama
Sluneční vítr
Již před 1400 lety čínští astronomové pozorovali u komet dva ohony, ale netušili proč. Až v roce 1951 Ludwig Bierman usoudil, že pokud je jeden ohon vždy orientován přesně ve směru od Slunce, musí být tlačen nepřetržitým tlakem částic vycházejících právě ze Slunce. Tyto částice nazval sluneční vítr. V dalších letech se na průzkumu Slunce a slunečního větru začaly podílet kosmické sondy, uvádí do problematiky slunečního větru server týdeníku Aldebaran Bulletin, věnovaného aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
„Součástí každé pořádné bouře je i vítr. Platí to jak na Zemi, tak na Slunci. Sluneční vítr je proud nabitých částic, především protonů, alfa částic (jader helia) a elektronů, které rychlostí několika set kilometrů za sekundu unikají ze žhavé sluneční korony do meziplanetárního prostoru. Intenzita slunečního větru se zvyšuje po velkých slunečních erupcích. Zemi před slunečním větrem částečně chrání magnetické pole,“ zjednodušeně vysvětluje popularizační magazín Akademie věd ČR AQ.
Sluneční bouře
Na povrchu Slunce se dějí velké věci, které můžou mít neblahý vliv na Zemi. Dochází například k prudkým slunečním erupcím, které lze pro jejich intenzitu připodobnit k miliardám megatun výbušniny trinitrotoluen, popisuje další vesmírný jev magazín AQ a dodává, že sluneční erupce a s ní spojená geomagnetická bouře může zasáhnout přenosy elektrické energie, ale také komunikační sítě, včetně mobilních telefonů, a také navigace, např. systém GPS.
Jedna velmi silná sluneční bouře zřejmě zasáhla naši planetu před tisícovkou let, svědčí o tom jizvy na ledu pohřbeném hluboko pod Grónskem a Antarktidou. Mohou nás sluneční bouře ohrozit i dnes? „Nechci strašit, ale příklady z nedávné minulosti jsou. Například takzvaná Carringtonova
událost v září 1859. Tehdy velmi silná elektromagnetická bouře způsobená erupcí na Slunci naprosto vyřadila telegrafní spojení na celém území Spojených států," říká Michal Švanda ze slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Polární záře, která je jedním z projevů geomagnetické sluneční bouře, byla tenkrát viditelná i kousek od rovníku, v Indii nebo Karibiku. Kdyby k něčemu podobnému došlo dnes, mohlo by to mít obrovský dopad," dodává Švanda.
Tma, nic než tma
Podle magazínu AQ není na takto extrémně silnou sluneční bouři lidstvo připraveno. Studie NASA uvádí, že nejhorší možný scénář je celoplanetární výpadek rozvodů elektrické energie na čtyři až deset let! Velké sluneční bouře se bohužel zatím předpovídat nedají, nicméně právě jejich lepší poznání, které povede i k přesnějším předpovědím sluneční aktivity, je velkým úkolem současných slunečních fyziků..
