Profesor List daroval chloubu svému rodišti: Bez naturalizovaného Brňana by Praha neměla dráhu hluboko pod zemí
Foto: Ing. James Tesla / Creative commons, CC-BY a kuzmire / Depositphotos
4 min
Pokud by se po otci stal poštovním úředníkem, přišla by nejen Praha, Československo, ale i celá Evropa o zásadní technické vymoženosti a skvosty. Mladého Vladimíra Lista, narozeného roku 1877 v pražském Karlíně, od mládí přitahovaly exaktní vědy. Po úspěšné maturitě se proto rozhodl pro studium elektrotechniky.
Reklama
Po státnicích své znalosti rozšířil během stáže v belgickém Lutychu. V roce 1902 nastoupil do karlínských Křižíkových závodů, kde se aktivně zapojil do elektrifikace českých železnic, jak dokládá publikace Osobnosti českých dějin.
Profesní úspěchy a akademická dráha
Jako vedoucí inženýr se významně podílel na projektu elektrické dráhy Tábor – Bechyně a také na konstrukci elektrické lokomotivy pro vídeňské příměstské dráhy. Od roku 1908 působil jako profesor na brněnské technice, kde setrval po většinu svého profesního života. Jeho život a kariéra jsou neodmyslitelně spojeny právě s Brnem.
Profesor List je v dějinách české techniky spojen především se dvěma klíčovými oblastmi. První z nich je jeho významná role v mezinárodní normalizaci elektrické sítě. Díky jeho úsilí můžeme dnes bez problémů používat elektrické spotřebiče téměř v celé Evropě. „Že si holicí strojek nebo vysoušeč vlasů můžete bez obav zapojit do zásuvky doma i v hotelu, u nás i na dovolené, v Praze i v Paříži (tedy s výjimkou Velké Británie a Irska), za to vděčíme právě profesoru Listovi,“ citujeme z publikace Osobnosti českých dějin.
Elektrotechnický svaz a mezinárodní spolupráce
Již před 1. světovou válkou jezdil List po českých městech a mezi podnikateli, aby je přesvědčil o nutnosti jednotné elektrické sítě se stejným napětím. V prosinci 1918 založil Elektrotechnický svaz československý, jehož značka je dodnes vidět na všech certifikovaných elektrospotřebičích. Svaz vznikl oficiálně v roce 1919, v roce 1951 byl rozpuštěn a činnost byla obnovena až v roce 1990 pod názvem Český elektrotechnický svaz.
V roce 1926 se podílel na založení Mezinárodní normalizační federace a stal se jejím místopředsedou. Ve 30. letech prosazoval unifikaci elektrických sítí, která se částečně naplnila propojením západoevropské sítě se soustavou MIR.
Vize pražského metra
Druhým zásadním přínosem profesora Lista byla jeho jasnozřivá představa o podzemní dráze. V roce 1926 spolu s profesorem Beladou předložil městu Praze studii čtyř tras budoucího metra. Tři z těchto linií odpovídají dnešním trasám dokonce s přihlédnutím k budoucí lince D, včetně koridoru Nuselským mostem, zatímco trať mezi Výstavištěm a Žižkovem dosud nebyla realizována.
Po 2. světové válce se angažoval v diskusi o metru a pomohl prosadit hlubinnou variantu, čímž zabránil schválení levnější, ale méně bezpečné podpovrchové tramvaje – ta by mohla být v roce 2002 ohrožena povodní.
Otec měření v pražském Klementinu: Tělesně slaboučký, ale geniální matematik a vynálezce, oblíbenec…
Ve vstupní hale stanice metra trasy A Muzeum na Václavském náměstí můžou cestující metrem vidět společnou pamětní desku s bustami inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady a textem: „Ing.Vladimír List a ing.Bohumil Belada v roce 1926 položili základy realizace pražského metra“.
Činnorodý do vysokého věku
Profesor List byl nejen vynikajícím odborníkem, ale také mistrem dlouhověkosti. Když v roce 1906 těžce onemocněl při práci v Tauernském tunelu, uzdravil se sám díky plavání, turistice a dietě. Ještě po devadesátce mu jeho elán záviděli o dvě generace mladší kolegové. Svoji klíčovou publikaci Základy elektrotechniky vydal dokonce až v 81 letech. Zemřel v 94 letech v létě roku 1971.
„Zdá se, že vedle Ericha Roučky tu máme dalšího muže, který odhalil tajemství dlouhověkosti,“ vyzdvihuje publikace osobnosti českých dějin. Tento významný český technik a vynálezce se dožil bezmála 98 let (1888-1986).
Listova pasáž
Začátkem června roku 2023 byla v Praze 1 slavnostně otevřena pasáž spojující Biskupský dvůr a Těšnov. Podle České agentury pro standardizaci dostala pasáž oficiálně jméno pro profesoru Vladimíru Listovi, propagátorovi technických norem.
