Ani sušička, ani bojler. V létě vám nejvíc elektřiny sežere úplně jiné zařízení
Foto: Unsplash
4 min
Venku panují tropické teploty a touha po chladném domově nás často nutí k rychlým rozhodnutím. Málokdo si však uvědomuje, že nevinně vyhlížející krabice v rohu místnosti dokáže během jediného měsíce spotřebovat více energie než zbytek domácnosti za půl roku.
Reklama
Past levných nákupů: Když se zdánlivá úspora promění v noční můru
Letní horka dokážou proměnit byty v nesnesitelnou výheň. Mnoho lidí proto v panice sahá po nejrychlejším a nejlevnějším řešení na trhu. Vidina okamžité úlevy bez nutnosti složité instalace je lákavá.
Ale právě zde se skrývá finanční past, která se naplno projeví až s příchodem faktury za elektřinu.
Zkušenost jednoho z uživatelů mluví za vše. Pořídil si do podkroví přístroj za pět tisíc korun a radoval se, jak skvěle ušetřil. Když mu však dorazilo vyúčtování za léto, málem ho kleplo.
Zařízení spotřebovalo více energie než celý zbytek domu za půl roku. Vyvedení hadice z okna označil za čistou energetickou sebevraždu.
Mobilní versus splitová klimatizace: Souboj efektivity a fyziky
Hlavní rozdíl spočívá v konstrukci. Splitová klimatizace se skládá z vnitřní a vnější jednotky a funguje na vysoce efektivním principu tepelného čerpadla vzduch-vzduch.
Její reálný elektrický příkon se pohybuje mezi 0,8 až 1,3 kW, přičemž v udržovacím režimu s invertorem klesá na pouhých 0,3 až 0,5 kW. Za osmihodinový denní provoz spotřebuje přibližně 5 až 6,4 kWh.
Při ceně 7 Kč/kWh to činí zhruba 1 050 až 1 350 Kč měsíčně.
Na druhé straně stojí mobilní klimatizace. Toto jednodílné přenosné zařízení vyžaduje odvodní hadici vyvedenou z pootevřeného okna. Tím však vzniká zásadní fyzikální problém.
Vyfukováním horkého vzduchu se v místnosti tvoří podtlak, který netěsnostmi nasává teplý vzduch zvenčí. Přístroj tak musí běžet téměř neustále na maximální výkon s příkonem 1,5 až 2,0 kW.
Spotřeba pak raketově roste na 18 až 24 kWh denně, což může peněženku vyjít na 3 780 až 5 040 Kč měsíčně. Za celou letní sezónu se tak náklady mohou vyšplhat na astronomických 9 000 až 15 000 Kč.
Modelový příklad: Jak jedna rodina zaplatila za chlad zbytečné tisíce
Představme si tříčlennou rodinu v panelovém bytě 3+1 o rozloze 75 metrů čtverečních během tropického července.
Pokud se rodina rozhodne pro Variantu A a zvolí mobilní klimatizaci s příkonem 1,6 kW vyvedenou pootevřeným oknem bez izolace, bude muset přístroj běžet 10 hodin denně, aby kompenzoval neustálý přísun teplého vzduchu.
Měsíční spotřeba se vyšplhá na 496 kWh, což rodinu vyjde na 3 472 Kč.
Pokud by však tato rodina zvolila Variantu B se splitovou klimatizací třídy A+++ o průměrném příkonu s invertorem 0,6 kW, situace by byla zcela jiná.
Při zavřených oknech, zastíněných žaluziích a větrání pouze v noci by klimatizace při stejném provozu 10 hodin denně spotřebovala pouhých 186 kWh. Měsíční náklady by tak klesly na 1 302 Kč.
Pro srovnání: elektrický bojler pro ohřev vody spotřebuje ve stejném měsíci 130 kWh (910 Kč) a sušička prádla, která v létě odpočívá, protože prádlo schne na balkóně, nespotřebuje vůbec nic.
Neefektivní mobilní klimatizace se tak stává jednoznačně největším žroutem energie v domácnosti, který spotřebuje téměř čtyřnásobek toho, co bojler.
Srovnání s ostatními spotřebiči: Kdo vládne letním účtům?
Abychom získali lepší představu, porovnejme klimatizaci s dalšími spotřebiči. Elektrický bojler pro ohřev vody pro tři osoby spotřebuje měsíčně zhruba 120 až 150 kWh.
Sušička prádla má v létě minimální využití a spotřebuje jen 5 až 15 kWh měsíčně. Chladnička s mrazákem sice běží nonstop, ale její spotřeba v létě stoupá o přibližně 4 % na každý stupeň okolní teploty nad 21 °C, což představuje zhruba 25 až 40 kWh měsíčně.
Podle komentářů uživatelů v diskusích na energetických fórech se právě podcenění spotřeby mobilních klimatizací stává nejčastější příčinou šoku při pohledu na vyúčtování.
Správně zvolená a provozovaná klimatizace tak nemusí být finanční pohromou, zatímco ta nesprávná vás může stát tisíce korun navíc.
