Praha pod Prahou: Území dnešního hlavního města je téměř souvislým archeologickým nalezištěm
Foto: Archeologický výzkum na Hlavním nádvoří Klementina. Zdroj fota: Octopus moldavicus / Creative commons, CC-BY-SA
Příznivá poloha na křižovatce obchodních cest a bohatství vodních zdrojů i úrodných půd vytvořily vhodné podmínky pro osídlení pražské kotliny již od pravěku. Můžeme říci, že území dnešní Prahy je tak jediným, téměř souvislým archeologickým nalezištěm.
Pouze loni bylo v Praze provedeno více než 250 archeologických výzkumů, které provádělo 12 organizací. Hlavní město patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku, proto u většiny zásahů do země musí být přítomen archeolog, řekl ČTK ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík. Předpokládá, že další výzkumy budou při stavbě metra D, napsaly loni Seznam Zprávy.
V pražském archeologickém nalezišti se uchovalo velké množství archeologických památek - stop existence a života našich dávných i nedávných předků. Jsou součástí našeho kulturního dědictví a představují obrovský poklad informací o obdobích, k nimž nemáme žádné, nebo jen sporadické písemné prameny, uvádí se v publikaci pro veřejnost spolku Veřejná archeologie.
Postupné odhalování nesčetných nálezů a ojedinělých situací přispívá k doplnění historických znalostí o vývoji města v minulosti,“ řekl ČTK vedoucí odboru archeologie NPÚ Tomáš Cymbalak.
V současnosti žijeme v době, kdy archeologické památky nejen v Praze mizí rychlým tempem při stavbách všeho druhu. Jde především o obchodní, skladová a administrativní centra, bytové a rodinné domy, vodovody a silnice.
Konkrétní odkrývání
K nejvýznamnějším pražským exkavacím Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Archeologického ústavu AV ČR patří například výzkum v prostoru dnešního obchodního centra Palladium na náměstí Republiky, žárové hroby v dnešní Britské čtvrti ve Stodůlkách či hroby pod bývalým Šestákovým statkem v Liboci, zaniklý středověký dvorec s tvrzí v Třeboradicích, podzemí radnice na náměstí Franze Kafky na Starém Městě, bývalý klášter v Karmelitské ulici na Malé Straně a mnoho dalších. Aktuální jsou průzkumy podzemí kolem nové trasy metra D, raně středověkého osídlení ve Vinoři - podívejte se na video výše - či sídla v okolí ruzyňského letiště z mladší doby kamenné, dále se provádí záchranný výzkum v Novém probošství na Pražském hradě či v bastionu sv. Markéty na Hradčanech.
Zatím jen velmi málo objevených archeologických památek se daří uchovat na místě a zpřístupnit je veřejnosti. Archeologové proto soustřeďují své síly především na záchranu dochovaných informací prostřednictvím tzv. záchranných výzkumů. V jejich průběhu se archeologické nálezy a podrobná
dokumentace místa jejich nálezu promění v informace, z nichž pak archeologové skládají mozaiku vývoje osídlení Prahy.
Vedle pozůstatků života lidí v různých obdobích pravěku, kterými je pokryto celé její území, svou pozornost zaměřují také na vznik Pražského hradu jako centra českého státu v raném středověku a rozvoj pražských měst i venkovských osad v jejich zázemí. Postupně tak vzniká barvitý obraz bohaté pravěké, středověké i novověké historie Prahy.
Chraňme minulost pro budoucnost
„Nádoby, nástroje, hroby, kosti nebo pozůstatky dávných staveb vyprávějí o lidské minulosti uchované v krajině po dlouhá staletí či tisíciletí. Jsou to pro nás neobnovitelné zdroje informací, které již nikdy nikdo znovu nevytvoří, neprozkoumá a nic nového tedy nezjistí, apelují autoři publikace.
„Nemůžeme si dovolit přicházet o ně vlivem opomenutí, lhostejnosti nebo zanedbání péče. Zničená nebo o některé nálezy oloupená lokalita (např. prostřednictvím detektorů kovů) se tak podobá jedinému exempláři prastaré kroniky, z níž kdosi pro svůj prospěch nebo potěšení vytrhal některé listy. Je to jako starobylý obraz, z něhož byla vyříznuta část plátna. Již nikdy se nedozvíme, co v něm chybí,“ dodávají.
Nejsou vidět, ale jsou tam
V zemi, kde dnes žijeme my a kterou kdysi obývali a formovali naši předkové, se stále ještě nachází množství dokladů o jejich životě. Archeologové nabádají veřejnost, aby myslela na archeologické památky i tam, kde zatím žádné nebyly objeveny.
„Snažme se jejich ničení uvážlivě předcházet. Archeologickému dědictví nejvíce svědčí poučený zájem veřejnosti. Archeologie je všude kolem nás a každé místo je z archeologického hlediska unikátní a neopakovatelný originál velkého významu,“ vyzývají archeologové.