Ani červená, ani oranžová, ani zelená? Co znamená čtvrté světlo na nových semaforech?
Foto: pexels
3 min
Každý to zná: stojíte v koloně, vedlejší pruh zeje prázdnotou a světla se pořád nemění. Právě takové chvíle přivedly americké výzkumníky k otázce, jestli by křižovatky nemohly fungovat chytřeji. Odpověď hledají v dalším světle na semaforu.
Reklama
Proč se auta v zácpách zbytečně zastavují
Při dopravní špičce se cesta městem protahuje daleko za obvyklou míru. Vozy se hromadí před křižovatkami a každé zastavení znamená brzdění i pracné rozjíždění. Zbytečné stání v řadě přitom stojí čas i palivo. Vědci ze Státní univerzity v Severní Karolíně proto hledají způsob, jak řízení křižovatek zefektivnit. Výzkumný projekt vedl profesor Ali Hajbabaie z týmu dopravního inženýrství.
Klíčem má být spolupráce samořídících vozidel. Ta si umějí předávat údaje o své poloze, rychlosti i plánované trase a nemusí čekat na pokyny řidiče. Mezi sebou by si tak mohla domluvit průjezd křižovatkou sama. Jenže na silnicích jezdí i běžná auta, což představuje hlavní problém: jak dát vědět lidem za volantem, co se právě děje?
Bílé světlo a pravidlo „jeď za ním“
Odpovědí je právě čtvrtá barva, a to bílá. Rozsvítila by se jen tehdy, když by se u křižovatky sešlo dost autonomních vozidel, aby zvládla provoz koordinovat. Podle výzkumníků by mělo jít nejméně o 10 % všech aut v proudu. Pokud by jejich podíl stoupl nad 30 %, plynulost dopravy by podle nich výrazně rostla.
Řidič klasického vozu by pak neřešil, co ukazuje semafor, ale co dělá auto před ním. Když se rozjede, může jet za ním. Když zastaví, musí čekat také. V ostatních situacích by dál platily obvyklé signály. Barvu zvolili autoři studie jako neutrální a v semaforech zatím nepoužívanou. Zároveň připouštějí, že by úřady mohly po dohodě určit jakýkoli jiný odlišitelný odstín.
Své nápady vyzkoušeli v počítačových simulacích s různou hustotou provozu a různým podílem vozidel schopných komunikovat. V některých podmínkách klesla ztráta času způsobená čekáním o více než 90 procent. Neznamená to ale, že by se takto zkrátily všechny dopravní zácpy. Výsledky záležely na situaci na silnici i na tom, kolik autonomních aut v provozu skutečně bylo. Plynulejší jízda by navíc šetřila palivo či energii, protože by ubylo brzdění a znovu zrychlování, zvlášť v ulicích, kde se stojí po pár stech metrech.
Kolik by změna stála a kdy se jí dočkáme
Bílé světlo by nebylo jen další žárovkou navíc. Dnešní křižovatky většinou nejsou připravené spolupracovat s autonomními auty, takže by si semafory musely s vozidly vyměňovat data. To znamená instalaci nového vybavení a přestavbu části infrastruktury, což by města pořádně zatížilo. Stejně důležité by bylo přesně vymezit význam nového signálu, aby nevznikaly omyly, a před nasazením všechno prověřit zkouškami v reálném provozu.
Pro řidiče zatím nic nového nevzniká. Bílé světlo zůstává pouhou myšlenkou vědců, ne platným dopravním signálem, a pravidla zůstávají stejná. Jeho budoucnost závisí hlavně na rozvoji autonomní techniky: čím víc samořídicích aut vyjede, tím snáze je bude možné využít při řízení provozu. Kdy, nebo jestli vůbec, se čtvrtá barva na křižovatkách objeví, zatím nikdo neví. Byli byste ochotni důvěřovat světlu, které vás vyzve, abyste prostě jeli za autem před sebou?
