Kdo doma vyšťourá tuto starou sadu příborů, má vyděláno 17 000 Kč. Poznáte je podle malé značky
Foto: Shutterstock
3 min
Kdo by si nepamatoval ten slavnostní okamžik? Babička odemkla sekretář, opatrně vytáhla těžkou krabičku vystlanou sametem a na stůl se dostalo něco, čeho jste se jako dítě nesměli ani dotknout. Možná ji máte dodnes na chalupě, v krabici s vánočními ozdobami nebo v pozůstalosti po prarodičích.
Reklama
Řeč je o starožitné sadě předkládacích příborů v původní etuji, tedy o velkých vidlicích, lžících a nožích určených k servírování pečeně, ryb nebo sýrů. Na běžné stolování se nikdy nepoužívala. Byla pýchou domácnosti a vytahovala se na Vánoce, svatby a křtiny.
Řemeslo, které přežilo generace
Takové sady vznikaly na přelomu 19. a 20. století v zlatnických dílnách po celé rakousko-uherské monarchii a později i v prvorepublikovém Československu. Nebyly jen náčiním, ale také pokladem rodiny. Střenky zdobil plastický květinový dekor a funkční části bývaly zlacené nebo z jemně opracované kosti. Na některých čepelích se dochovalo ryté zobrazení dítěte s hrozny vína. Za takovým detailem stojí hodiny trpělivé práce cizelérů, kteří neměli k dispozici nic než ruku, rydlo a cit. Tehdy stála sada pár set korun, což bylo pro řadu rodin jmění. Proto se předávala z generace na generaci a spala v hedvábí, díky čemuž se mnohé přečkaly dodnes v obdivuhodném stavu.
Jak poznat originál
Zkuste si krabičku přinést ke stolu a vezměte do ruky lupu. Nejdůležitější je puncovní značka vyražená na stříbrné části rukojeti. Nejčastěji najdete rakousko-uherský punc Diana s ryzostí 800/1000, případně prvorepublikové označení. Sběratele zajímá neporušený dekor, nepoškozená zlacená část a hlavně původní krabička. Právě ta dokáže cenu výrazně zvednout. Odborník na oceňování starožitností z aukčního domu to shrnuje takto: „Laická veřejnost často podléhá iluzi, že nabídková cena na internetových tržištích rovnou určuje hodnotu předmětu. U příborů z konce 19. a začátku 20. století tvoří stříbro zpravidla jen vnější plášť rukojeti. Skutečnou cenovou hodnotu určuje puncovní ověření, celkový stav zachování a aktuální poptávka sběratelů v realizované aukci.“ Jinými slovy: sadu otočte, prohlédněte a nic nepodceňujte.
Co za ni sběratelé platí
Pro sběratele je to svatý grál prvorepublikové tabule. Podle nabídek na Aukru se zachovalé sady s krabicí objevují zhruba v rozmezí 16 000 až 17 000 korun. V odborných aukcích na Livebid se vyvolávací ceny pohybují kolem 10 000 korun. Konečná částka ale vždy závisí na stavu, značení, kompletnosti a na tom, kolik sběratelů se v daný den o kus přetahuje. Jednou se prodá levněji, jindy dostane své.
Pozor, ne každý poklad je automaticky bohatstvím. V každém případě se vyplatí nespěchat a obrátit se na specializovaný aukční dům nebo certifikovaného starožitníka, který sadu posoudí na místě.
A hlavně: ať už hodnota vyjde jakkoli, sametová krabička s patinou babiččiných nedělí je cennější než mnohé moderní kousky. Prohledejte půdu, sekretář i staré kufry. Kdo ví, jaký příběh se v nich schovává. Měli jste i vy doma takovou krabičku, která se otevírala jen na Štědrý den?
