Kdo doma vyšťourá tuto starou sadu příborů, má vyděláno 17 000 Kč. Poznáte je podle malé značky
Kdo by si nepamatoval ten slavnostní okamžik? Babička odemkla sekretář, opatrně vytáhla těžkou krabičku vystlanou sametem a na stůl se dostalo něco, čeho jste se jako dítě nesměli ani dotknout. Možná ji máte dodnes na chalupě, v krabici s vánočními ozdobami nebo v pozůstalosti po prarodičích.
Řeč je o starožitné sadě předkládacích příborů v původní etuji, tedy o velkých vidlicích, lžících a nožích určených k servírování pečeně, ryb nebo sýrů. Na běžné stolování se nikdy nepoužívala. Byla pýchou domácnosti a vytahovala se na Vánoce, svatby a křtiny.
Řemeslo, které přežilo generace
Takové sady vznikaly na přelomu 19. a 20. století v zlatnických dílnách po celé rakousko-uherské monarchii a později i v prvorepublikovém Československu. Nebyly jen náčiním, ale také pokladem rodiny. Střenky zdobil plastický květinový dekor a funkční části bývaly zlacené nebo z jemně opracované kosti. Na některých čepelích se dochovalo ryté zobrazení dítěte s hrozny vína. Za takovým detailem stojí hodiny trpělivé práce cizelérů, kteří neměli k dispozici nic než ruku, rydlo a cit. Tehdy stála sada pár set korun, což bylo pro řadu rodin jmění. Proto se předávala z generace na generaci a spala v hedvábí, díky čemuž se mnohé přečkaly dodnes v obdivuhodném stavu.
Jak poznat originál
Zkuste si krabičku přinést ke stolu a vezměte do ruky lupu. Nejdůležitější je puncovní značka vyražená na stříbrné části rukojeti. Nejčastěji najdete rakousko-uherský punc Diana s ryzostí 800/1000, případně prvorepublikové označení. Sběratele zajímá neporušený dekor, nepoškozená zlacená část a hlavně původní krabička. Právě ta dokáže cenu výrazně zvednout. Odborník na oceňování starožitností z aukčního domu to shrnuje takto: „Laická veřejnost často podléhá iluzi, že nabídková cena na internetových tržištích rovnou určuje hodnotu předmětu. U příborů z konce 19. a začátku 20. století tvoří stříbro zpravidla jen vnější plášť rukojeti. Skutečnou cenovou hodnotu určuje puncovní ověření, celkový stav zachování a aktuální poptávka sběratelů v realizované aukci.“ Jinými slovy: sadu otočte, prohlédněte a nic nepodceňujte.
Co za ni sběratelé platí
Pro sběratele je to svatý grál prvorepublikové tabule. Podle nabídek na Aukru se zachovalé sady s krabicí objevují zhruba v rozmezí 16 000 až 17 000 korun. V odborných aukcích na Livebid se vyvolávací ceny pohybují kolem 10 000 korun. Konečná částka ale vždy závisí na stavu, značení, kompletnosti a na tom, kolik sběratelů se v daný den o kus přetahuje. Jednou se prodá levněji, jindy dostane své.
Pozor, ne každý poklad je automaticky bohatstvím. V každém případě se vyplatí nespěchat a obrátit se na specializovaný aukční dům nebo certifikovaného starožitníka, který sadu posoudí na místě.
A hlavně: ať už hodnota vyjde jakkoli, sametová krabička s patinou babiččiných nedělí je cennější než mnohé moderní kousky. Prohledejte půdu, sekretář i staré kufry. Kdo ví, jaký příběh se v nich schovává. Měli jste i vy doma takovou krabičku, která se otevírala jen na Štědrý den?