El Niño změnil barvu oceánu. Z nových satelitních snímků jde strach
Foto: Unsplash
4 min
Tichý oceán se v oblasti kolem rovníku mění ze smaragdově zeleného na sytě modrý. NASA zachytila na satelitních snímcích výrazný rozdíl oproti loňsku. Za změnou nestojí znečištění, ale přírodní jev, který může mít vážné následky pro život v moři.
Reklama
Oceán ztrácí svou typickou barvu
Když se podíváme na oceán, většinou vidíme modrou vodní hladinu. Ve skutečnosti ale jeho barva není všude stejná. V některých oblastech přechází do zelené, tyrkysové, nebo dokonce hnědavé. Záleží na tom, co všechno ve vodě žije.
Barevnou proměnu nyní sledují vědci pomocí satelitů NASA. Snímky z roku 2026 ukazují, že rozsáhlá oblast tropického Pacifiku kolem rovníku ztrácí zelené odstíny a získává výraznější modrou barvu. Při porovnání se stejným obdobím předchozího roku je rozdíl dobře patrný.
Za změnou stojí El Niño, přírodní klimatický jev, který ovlivňuje teplotu oceánů i počasí v různých částech světa. Vyšší teplota vody s sebou nese změny, které se nedají přehlédnout.
Mizí organismy, na kterých závisí život v moři
Zelené zbarvení vody způsobuje mimo jiné chlorofyl, zelené barvivo, které obsahují mikroskopické organismy zvané fytoplankton. Tyto drobné organismy využívají sluneční světlo k fotosyntéze a představují jeden ze základů života v oceánu.
Fytoplankton slouží jako potrava pro další drobné mořské organismy. Na nich jsou zase závislé ryby a další živočichové. Když se jeho množství výrazně sníží, může se problém postupně přenést do celého potravního řetězce.
A právě to se nyní děje v části Tichého oceánu.
Během El Niña slábnou pasáty, tedy pravidelné větry, které za běžných podmínek pomáhají udržovat oceánské proudění. K hladině se pak dostává méně studené vody bohaté na živiny, které fytoplankton potřebuje k růstu. Teplá povrchová voda navíc vytváří vrstvu, přes kterou se živiny z hlubších částí oceánu dostávají obtížněji.
Mikroskopické organismy tak mají méně potravy a jejich množství klesá. Voda následně ztrácí část zelených odstínů, které jí fytoplankton dodává.
Změnou barvy problém nekončí
Na první pohled možná proměna oceánu působí jako zajímavá přírodní podívaná. Pro mořské ekosystémy ale může mít mnohem vážnější důsledky.
Pokud fytoplanktonu ubývá, drobní živočichové mají méně potravy a následně také ryby, mořští ptáci nebo savci. Některé druhy se mohou přesouvat jinam za potravou, jiné se potýkají s nedostatkem zdrojů.
Dopady jsou patrné také v rybolovu. Peruánské pobřeží patří k významným oblastem lovu ančoviček, které tvoří důležitou součást místního rybářského průmyslu. Během předchozích epizod El Niña se jejich úlovky výrazně snižovaly, protože teplejší voda a nedostatek živin narušovaly podmínky, ve kterých se ryby běžně vyskytují. Také v roce 2026 peruánské úřady opakovaně pozastavovaly rybolov v některých oblastech, aby chránily tamní populace ryb.
El Niño může přinést ještě další změny
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se současné El Niño na podzim 2026 dále zesiluje. Výhled z 8. října počítal s vysokou pravděpodobností, že silná až velmi silná epizoda potrvá přinejmenším do období od ledna do března 2027.
Vědci proto budou dál sledovat, jak se mění teplota oceánu, jeho barva i množství fytoplanktonu. Satelitní pozorování jim umožňují porovnávat rozsáhlé oblasti, které by jinak bylo velmi obtížné průběžně měřit.
Existuje přitom i možnost, že se situace po odeznění El Niña začne obracet. V minulosti se po některých epizodách zvýšilo množství chlorofylu v rovníkovém Pacifiku a následoval výraznější růst fytoplanktonu. Takový vývoj však není možné zaručit pro každou událost.
Letošní snímky každopádně ukazují, že změny v oceánu lze pozorovat ještě dříve, než se jejich důsledky naplno projeví v životě mořských živočichů. To, co na satelitní mapě vypadá jako pouhý barevný rozdíl, může být důležitým signálem změn probíhajících v celém ekosystému.
