Nižší riziko demence: Očkování proti viru neštovic brání poškození nervového systému
Nenápadná vakcína, která chrání proti bolestivému onemocnění, může mít překvapivý vedlejší efekt. Tím je nižší riziko demence. Nové studie ukazují, že lidé po padesátce mají díky očkování nejen silnější imunitu, ale možná i zdravější mozek.
Nečekaný bonus očkování
Vědci v posledních letech přicházejí s překvapivým zjištěním: očkování proti pásovému oparu může mít vliv i na mozek. Konkrétně jde o vakcínu proti onemocnění zvanému herpes zoster, tedy pásovému oparu.
Podle nových studií měli očkovaní lidé přibližně o 20 % nižší riziko vzniku demence než ti, kteří vakcínu nedostali. Podobné závěry přinesla i další rozsáhlá analýza, která sledovala statisíce lidí. Výsledky naznačují, že nejde o náhodu, ale o reálný efekt.
Jak spolu souvisí pásový opar a mozek
Na první pohled se může zdát zvláštní, že očkování proti kožnímu onemocnění souvisí s demencí. Vysvětlení ale dává smysl.
Pásový opar vzniká reaktivací viru, který v těle zůstává po prodělaných planých neštovicích. S přibývajícím věkem a slábnoucí imunitou se může znovu aktivovat, a kromě bolesti může mít i širší dopady na organismus.
Vědci předpokládají několik možných mechanismů:
- očkování zabraňuje aktivaci viru, který může poškozovat nervový systém
- posiluje imunitní reakci organismu
- snižuje chronický zánět, který je spojován s rozvojem demence
Právě zánětlivé procesy v mozku patří mezi hlavní podezřelé faktory u neurodegenerativních onemocnění.
Pro koho je očkování určené
Očkování proti pásovému oparu se doporučuje především lidem nad 50 let. Důvod je jednoduchý, právě v tomto věku začíná výrazně růst riziko onemocnění.
Většina populace je totiž nositelem viru. Podle odborníků prodělalo plané neštovice až 90–98 % lidí, což znamená, že jsou potenciálně ohroženi i pásovým oparem.
Vakcinace se podává ve dvou dávkách a poskytuje dlouhodobou ochranu nejen proti samotnému onemocnění, ale i jeho komplikacím.
Pojišťovny přispívají
Dobrou zprávou je, že očkování není plně na náklady pacientů. Zdravotní pojišťovny v Česku na něj přispívají právě proto, že jde o prevenci závažného onemocnění. Výše příspěvku se liší podle konkrétní pojišťovny, ale u lidí nad 50 let může pokrýt významnou část ceny vakcíny.
Z pohledu zdravotního systému jde o logický krok. Léčba komplikací pásového oparu i péče o pacienty s demencí je totiž výrazně nákladnější než samotná prevence.
Ochrana, která přesahuje původní účel
Původním cílem vakcíny bylo zabránit bolestivému průběhu pásového oparu a jeho komplikacím. Moderní výzkum ale ukazuje, že její přínos může být mnohem širší. Očkování proti infekcím, jako je pásový opar, chřipka nebo zápal plic, se stále častěji spojuje s nižším rizikem demence. Neznamená to, že by vakcína byla „lékem“ na demenci. Může ale být jedním z důležitých dílků skládačky prevence.
Malý krok, velký dopad
Demence patří mezi největší zdravotní výzvy současnosti. Počet pacientů roste a účinná léčba zatím neexistuje. O to větší význam má prevence. Očkování proti pásovému oparu tak získává nový význam. Nejde jen o ochranu před bolestivým onemocněním, ale možná i o způsob, jak snížit riziko jedné z nejzávažnějších nemocí stáří.