Nad důchody od ledna 2027 stále visí otazníky. Vláda ještě netuší, o kolik je navýší

Proč je letošní valorizace tak nízká

Zatímco v minulých letech si důchodci mohli připsat k penzi stovky až tisíce korun navíc, tentokrát je situace jiná. Důvodem je rekordně nízká inflace a slabý růst reálných mezd. Takzvaná důchodcovská inflace – která se počítá odlišně od běžné spotřebitelské – dosáhla za sledované období pouhých 0,7 procenta.

Mzdy sice rostou, ale zákon nejprve vyžaduje dorovnat jejich propad z předchozích let. Proto se většina letošního navýšení odvíjí od růstu základní výměry důchodu, nikoli od zásluhové složky. Právě tento mechanismus tlačí celkové přidání dolů.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Dnešní desítka nemá slitování s těmi, kteří odpovídají bez přemýšlení

25. 8. 2026

Mezi 300 a 590 korunami: kde se vzalo rozpětí

Zákonná valorizace podle aktuálních propočtů vychází na zhruba 1,4 procenta průměrného důchodu, což odpovídá částce kolem tří set korun měsíčně. To je absolutní minimum, které musí vláda seniorům vyplatit, i kdyby nechtěla přidat ani korunu navíc.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka pro Českou televizi popsal, že z inflace jde o nárůst zhruba 150 Kč a podobná část připadla také na růst mezd. Jenže zákon zároveň umožňuje vládě zvýšit valorizaci až na 2,7 procenta průměrné starobní penze – a to je právě ta horní hranice, o níž Juchelka mluví. V korunách to znamená až 590 Kč měsíčně.

Pokud by kabinet zvolil vyšší variantu, stálo by to státní pokladnu 7,75 miliardy korun ročně. Jenže podle odhadu ministerstva práce by důchodový systém letos mohl skončit s přebytkem kolem deseti miliard. Právě tento polštář dává prostor pro štědřejší přístup.

Ministryně financí zatím vyčkává

Alena Schillerová ale upozorňuje, že je stále o čem jednat a nechce u seniorů vytvářet předčasná očekávání, dokud nebudou vyhodnocena všechna data. Vláda má čas do konce září, aby vydala nařízení o výši lednové valorizace. Promítne do něj údaje za období od července loňského roku do června letošního.

Loni ministerstvo podobné nařízení oznámilo 12. září, letos se očekává srovnatelný termín. Rozpětí mezi minimální a maximální variantou činí téměř tři sta korun měsíčně – a právě o tom se nyní vyjednává.

Důchodkyně s průměrnou starobní penzí 21 839 Kč by při nižší hranici dostávala od ledna 2027 celkem 22 139 Kč měsíčně. Pokud by kabinet zvolil horní variantu, její penze by vzrostla na 22 429 Kč. 

Při minimální variantě navýšení o 300 Kč by vzrostla pouze základní (solidární) výměra důchodu ze současných 4 900 Kč na 5 200 Kč, zatímco zásluhová (procentní) část by se vůbec neměnila.

Jednorázový příspěvek jako pojistka

Mimo vyšší valorizaci kabinet zvažuje ještě jednu cestu – jednorázový příspěvek pro seniory. Tuto možnost už dříve připustil premiér Andrej Babiš, protože podle jeho slov mohly v minulosti ve výši důchodů vzniknout nespravedlnosti.

Takový bonus by na rozdíl od trvalého navýšení penze zatížil rozpočet pouze jednou a nepromítl by se do výpočtů v dalších letech. Podle poslankyně SPD Lucie Šafránkové se bude tato varianta ještě projednávat.

Od ledna 2027 se navíc chystá zavedení takzvané věkové valorizace, která by měla seniorům od 80 let věku přinést automatické navýšení penze o 500 Kč každých pět let.

Přečtěte si také

Sběratelé milují starožitné kazety na cigarety. Ne každý kus je ale ceněný

25. 8. 2026

Srovnání s minulými roky

Pokud by valorizace skutečně skončila jen na 300 Kč, šlo by o jedno z nejnižších přidání za posledních deset let. V lednu 2025 se důchody zvedly o 356 Kč, v roce 2024 o 360 Kč a letos dokonce o 668 Kč.

Nejvyšší navýšení přišlo v roce 2022, kdy kvůli mimořádně vysoké inflaci proběhly během jednoho roku hned dvě valorizace navíc a jedna řádná. Tehdy se penze v součtu zvedly o zhruba 2 500 Kč.

Přesnou výši lednové valorizace 2027 budeme znát nejpozději na konci září tohoto roku, kdy ji vláda musí stanovit. Do té doby platí rozpětí, o kterém Juchelka se Schillerovou vyjednávají.