Nedělní odpoledne bude patřit nostalgii. Kamarád do deště na Nově vás vrátí do osmdesátek
Foto: pexels
5 min
Nedělní odpoledne je jako stvořené k tomu, abyste se pohodlně usadili a nechali se vtáhnout do příběhu, který vás nenechá vydechnout. Žánr? Kriminální komedie s pořádnou dávkou nostalgie. Nálada? Napínavá, vtipná, místy drsná – přesně to, co potřebujete k dokonalému odpočinku před novým týdnem.
Reklama
Horké nedělní odpoledne si zaslouží pořádnou porci nostalgie. Představte si Prahu konce osmdesátých let, noční podsvětí plné veksláků, zradu nejhoršího druhu a dva kamarády, kteří se nevzdají. Jeden z nejúspěšnějších tuzemských snímků své doby kombinuje napínavé krimi s lehkým humorem a chlapským bratrstvím. Cesta k jeho vzniku byla dlážděná třemi roky čekání, slzami polské herečky a nebezpečnými explozemi v centru Prahy.
Představte si vysoký rozpočet, kultovní hlášky, které se vrývají do paměti a herce, jejichž jména znáte nazpaměť. Jenže o jakém filmu vlastně mluvíme? To se dozvíte až za chvíli. Teď jen tolik: jde o snímek, který viděly miliony diváků a který dodnes fascinuje svou autenticitou.
Noční Praha plná stínů a nebezpečí
V labyrintu noční Prahy konce osmdesátých let se rozehrává nebezpečná hra. Mladý číšník se ocitá v pasti osudu – záhadně mu mizí denní tržba, kterou měl doručit do banky. V patách má hrozbu vězení a stíny minulosti, které se k němu vracejí jako bumerang.
V okamžiku nejvyšší nouze se obrací na svého věrného druha, taxikáře. Společně se noří do podsvětí ovládaného bezohlednými veksláky a falešnými hráči, kde slovo čest nemá žádnou váhu. Aby odhalili pravdu a očistili své jméno, musí vymyslet rafinovaný plán odplaty. A ten je plný zvratů.
Tři roky čekání, slzy na place a výbuch na Národní
Málokdo ví, že tento kultovní snímek mohl vypadat úplně jinak. Režisér měl scénář kompletně připravený již v roce 1985, ale jeden z hlavních představitelů musel nastoupit na vojnu. Odmítl roli přeobsadit a raději celé natáčení odložil o tři roky – až na srpen 1987. Tato věrnost položila základ pro jedno z nejlegendárnějších filmových bratrství v naší kinematografii.
Natáčení provázely dramatické momenty. Scéna s explozí automobilu Volha se natáčela přímo na Národní třídě u jazzového klubu Reduta. Pro tehdejší československou kinematografii šlo o nevídaně náročný kousek. Výbuch vylekal obyvatele okolních bytů a rozbil několik výloh, ale dodal filmu nefalšovaný akční šmrnc.
Další komplikace nastala u polské herečky, představitelky Magdy, kterou režisér objevil na škole v Lodži. Během natáčení se rozplakala a odmítala se líbat se svým kolegou. Svému žárlivému příteli v Polsku totiž slíbila, že se před kamerou s nikým líbat nebude. Tvůrci museli improvizovat.
Odhalení: Kamarád do deště a jeho nesmrtelná legenda
Nyní je čas odhalit karty. Tímto legendárním snímkem je nestárnoucí kriminální komedie Kamarád do deště z roku 1988. V hlavních rolích excelují Sagvan Tofi jako číšník Michal a Lukáš Vaculík jako taxikář Tomáš. Režisér Jaroslav Soukup a scenárista Miroslav Vaic vytvořili dílo, které dokonale zachytilo atmosféru sklonku socialistické éry.
Podmanivou atmosféru snímku dotvořila kamera Vladimíra Smutného a nezaměnitelná hudba Ladislava Štaidla. Film se stal fenoménem – v kinech ho viděly přibližně 2 miliony diváků, což je číslo, o kterém si současné české filmy mohou nechat jen zdát.
Mýty, které se šíří dodnes: Pravda o titulní písni
Kolem filmu dodnes koluje řada mýtů. Mnozí diváci se domnívají, že příběh o pražských vekslácích byl inspirován skutečnými osudy tehdejší galérky. Režisér Jaroslav Soukup však potvrdil, že námět a scénář byly kompletně vymyšlené. Jedinou výjimkou byl drobný detail – Michal si jde vyzvednout peníze ze záchodové nádržky v obchodním domě Máj. To byla reálná finta tehdejších zlodějů.
Dalším častým omylem je spojování známé modelky Simony Krainové s tímto prvním dílem. Simona Krainová se však v roce 1988 vůbec neobjevila – hrála až v pokračování Kamarád do deště II – Příběh z Brooklynu z roku 1992.
Největší záhada se však pojí s titulní písní „Dávej, ber“. Řada diváků si dodnes myslí, že ji nazpívali představitelé hlavních rolí Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík. Ve skutečnosti zazněly ve filmu hlasy zpěváků skupiny Kroky Františka Janečka. Přesto se skladba stala jedním z hudebních symbolů konce osmdesátých let a neodmyslitelně patří k atmosféře filmu.
Kde si film připomenout?
Jestli máte chuť vrátit se do časů, kdy pražským ulicím vládli veksláci, taxíky brázdily noční město a přátelství mělo větší cenu než peníze, nenechte si Kamaráda do deště ujít. Legendární kriminální komedii můžete sledovat v neděli od 16:25 na TV Nova. A věřte, že některé filmové klasiky zkrátka nestárnou.
