Pes, který našel poklad – fenka Máša odhalila skrytý poklad stříbrných mincí u Ústí na Vsetínsku
Foto: thaka11 / Depositphotos
3 min
Nejen majitelé psů se rozplývají. V roce 2021 objevila fenka Máša u vesnice Ústí na Vsetínsku malou nádobu. Ta byla naplněná stříbrnými mincemi. Tento nález má podle odborníků archeologů cennou historickou hodnotu.
Reklama
Náhodný nález
V historii regionu Valašsko zkoumali odborníci jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů. Jedná se o hliněný hrneček, který byl naplněn pražskými groši ze 14. století. Zajímavostí je, že poklad nalezl muž s přáteli na procházce, a nemalou zásluhu na tomto objevu má pes, resp. fenka Máša, která ho vyhrabala.
Muzeum regionu Valašsko
Tento vzácný poklad převzal Samuel Španihel, který je patronem podobných nálezů Valašska. Pan Španihel se vydal na místo, aby případně nalezl další cennosti, to se mu ale nepodařilo.
Vzápětí jsem na místě provedl dohledávku, ale nic dalšího už jsem tam neobjevil,
zalitoval Španihel.
Základní prohlídka
Díky základní prohlídce se zjistilo, že pražské groše pocházejí z druhé poloviny 14. století. Než byly vyjmuty z hliněného hrnečku, musely projít snímkováním. K tomu jim posloužila dokonce meziříčská nemocnice, konkrétně radiodiagnostické oddělení. Bylo totiž nutné zjistit, co se skrývá pod horní vrstvou mincí a podle toho zvolit vhodný a šetrný způsob pro vyjmutí obsahu hliněné nádobky.
Co obsahovala hliněná nádobka?
Nádobka byla zcela naplněná mincemi. Vyvstávaly otázky, kolik jich bude, zda budou čistě ze stříbra nebo zda bude ukryt i jiný archeologicky cenný objev. Odborníci postupně rozebírali poklad a konzervátor nalezl 374 mincí a slepenec pravděpodobně tří dalších mincí. Vždy se jednalo o stříbrné mince rozličné ražby.
Část mincí v plátěném měšci
Je všeobecně známo, že v tehdejší době neexistovaly peněženky, ale platilo se měšci, případně stříbrnými mincemi z plátěného měšce. Nález byl podroben rozboru, který se zaměřil na zjišťování stáří i ceny nalezených mincí. Archeologové a historici také zkoumali další obsah nádobky, zda se v něm ještě neobjeví další zbytky tkaniny, rostlin či dalšího materiálu. Na průzkum složení hliněného hrníčku se použila archeometrická analýza.
Tehdejší doba byla turbulentní
Archeolog působící ve vsetínské muzeu Samuel Španihel říká, že poklad mohl sloužit jako obchodnický depot. Některý z obchodníků si jej mohl uschovat ve strachu z blížících se vojsk. Doba byla neklidná, na Moravě se vedly kruté boje. Bojovali v podstatě všichni proti všem. Možná si někdo mince chytře schoval, ale válku nepřežil.
Jaká byla hodnota nálezu?
Pravděpodobně se jednalo o obrovský majetek na tehdejší dobu. Můžete si představit, že běžný člověk by byl z takového jmění živ tři roky. Archeology příjemně překvapilo, že po tak dlouhé době zůstal poklad zachovalý.
Pražský groš
Pražský groš je stříbrná mince s gramáží necelé čtyři gramy. Ryzost byla až 933/1000. Zavedl jej Václav II. v roce 1300 a razil se do roku 1547. V oběhu ale byl dalších téměř sto let.
Kde je můžete spatřit?
Nález stříbrných mincí je vystaven v Muzeu regionu Valašsko v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku.
Co dalšího toto muzeum nabízí zjistíte zde:
