Konkurence ze zahraničí způsobuje snížení počtu okurek pěstovaných v ČR, pociťuje jej i další ovoce a zelenina
Foto: [email protected] / Depositphotos
4 min
V posledních letech můžeme pozorovat silné hlasy protestujících zemědělců, kteří se cítí v nevýhodě. Proč neustále klesá domácí produkce a někteří z nás nabývají dojmu, že nás pouze ta domácí již dávno neuživí?
Reklama
Je hned několik trendů, které naše zemědělce ohrožují. Je samozřejmě na každém z nich, jak se s nimi vypořádá. Bohužel se často setkáváme se situací, která donutí českého dodavatele skončit s produkcí. V takovém případě může pěstování „přeorientovat“ na jiné plodiny, v některých případech s ním končí úplně.
Konkurence ze zahraničí
Začněme asi s nevětší hrozbou, která naše zemědělce ohrožuje. V některých státech Evropy cítí výrobci a dodavatelé potravin velkou podporu vlády a díky dotacím, levné pracovní síle či klimatickým podmínkám, nabízí nízké výkupní ceny. Schválně se při přištím nákupu zkuste podívat do oddělení ovoce a zeleniny, kde si můžete země původu porovnat. Při prodeji je totiž povinností obchodníka země původu uvádět. Na kontrolu se zaměřuje především Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která vedle označení země původu kontroluje i udávanou jakost a také nezávadnost potravin. Její kontroly bývají velmi důkladné. Možná vás překvapí, jak je velký nepoměr mezi českými a zahraničními producenty.
Český spotřebitel se ale může stále rozhodnout. Pokud máte zájem o české výrobky, jednoduše je kupujte. Co se neprodává, nevydělává a brzy se z nabídky stáhne. Ve dnešní době je ale většina Čechů nucena hledět především na cenu. A právě to je hlavním důvodem nadměrného dovozu zahraničních potravin.
Nepomohou ani klimatické a ekonomické podmínky
Některé sezóny bývají pro české zemědělce likvidační. Vzpomeňte například na rok 2021, tehdy media řešila rapidní pokles produkce domácích okurek. A důvod? Ten byl jednoduchý – časté bouřky a kroupy. Jedním z dalších byla ale právě ekonomika, zemědělci často uvádí, že se jim pěstování okurek nevyplatí. A už v roce 2021 tyto hlasy sílily.
„Protože rostliny málo plodí, nevyplatí se trhat plody každý den nebo ob den, jak se to běžně dělá. Sbíráme jen jednou týdně, tím pádem máme velký objem přerostlých okurek a těch malých, které by lidi chtěli, je zase málo,“ vysvětluje Petr Mastný z farmy Doňov na Jindřichohradecku.
K tématu je zajímavé i další vyjádření, tentokrát přímo ze Zelinářské unie Čech a Moravy:
„U nás zásadně chybí zpracovatelský průmysl, protože okurky potřebujete sklízet po celou dobu. A pokud se během sklizňové sezóny vyskytnou nějaké nahodilé dovozy levných okurek, které zákazník nakoupí, je to problém. Okurka se musí sklízet každý den, proto ji pěstitelé považují za poměrně rizikovou. Navíc máme poměrně drahou pracovní sílu, tudíž těžko konkurujeme zemím, jako je Polsko,“ říká předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Protesty změdělců – je to s námi opravdu tak zlé?
Protesty zemědělců před ministerstvem i protestní jízdy Prahou v traktorech máme všichni v živé paměti. Protestujícím se jednalo především o nespravedlivě rozdělované dotace, které jsou podle nich nevýhodné především ke středním podnikům. V argumentech proti nastavenému systému také uvádějí velké zatížení byrokracií, green deal a bezcelní dovoz zboží z Ukrajiny. Pohled na nabídku velkých řetězců, kdy často česká alternativa chybí nebo je dražší, je minimálně k zamyšlení. A právě tento signál nás vede k myšlence, zda by nás naše produkce uživila a zda pro naše zemědělce dělá vláda opravdu maximum?
