Duševní zdraví lidí se celosvětově zhoršuje. Vyjádřete své emoce, mluvte o nich, netrapte se, apelují psychoterapeuti
Foto: Foto_vika / Depositphotos
Mnozí z nás své emoce neuvědomují a někdy se jich dokonce bojí. Žijeme v době, kterou věda nazývá polykrizí, protože zažíváme mnoho krizí najednou, například válku, pandemii, hospodářskou krizi nebo krizi vyloučení. To způsobuje, že mnoho lidí zažívá kumulativní stres. Bez péče o duševní zdraví se nikdo z nás neobejde, apelují psychoterapeuti.
Profesorka Bernadetta Izydorczyková z Jagellonské univerzity pro web Nauka w Polsce tvrdí, že mnozí z nás si neuvědomují své emoce a někdy se jich dokonce bojí. Je tedy potřeba vzdělávat lidi, zejména mladé, o emočních prožitcích, rozpoznávání a pojmenovávání emocí.
Když jí rodina pohromadě, mají děti méně duševních potíží a lépe prospívají ve škole, zjistili vědci
Zhoršující se duševní zdraví lidí je podle ní způsobeno náročnými situacemi současné doby, jako jsou válka, pandemie a hospodářská krize. Výzkum Jagellonské univerzity zkoumá, jak kumulativní stres v době polykrize ovlivňuje mladé lidi. Profesorka Izydorczyková tvrdí, že namísto vyhýbání se stresorům bychom se měli soustředit na budování emocionálních a osobnostních zdrojů, které nám pomohou zvládat stresové situace.
Duševní zdraví lidí se celosvětově zhoršuje
V současné době se objevují různé poruchy emočního života, depresí a sebepoškozování, které vycházejí ze potlačování a nedostatečného zvládání emocí. Národní konzultantka v oboru klinické psychologie, specialistka na klinickou psychologii a psychoterapii dětí a dospívajících, psychoterapeutka a supervizorka psychoterapie upozorňuje: „Psychoedukace o emocích, zejména ve školách, je důležitá pro rozvoj emoční inteligence a pro sociální a psychosociální vývoj mladých lidí. Důležitý je také přímý kontakt a osobní vztahy s lidmi, nikoliv pouze virtuální svět internetu.“
Profesorka v rozhovoru pro Nauka w Polsce zdůraznila, že situace polykrize, kdy na nás působí různé krize současně, je a bude pokračovat s různou intenzitou stresorů. „Nejsme schopni se vyhnout souběžnému výskytu více stresorů najednou.“ Podle jejího názoru bychom se spíše než (neefektivně) vyhýbat stresorům měli snažit podporovat a pomáhat budovat emocionální a osobnostní zdroje, které nám pomohou zvládat stresové situace.
„Všichni zažíváme v každodenních životních situacích celou škálu různých emocí, se kterými se možná nedokážeme vyrovnat, ale ne proto, že bychom byli nenormální, ale právě proto, že jsme normální a máme emoce," zdůraznila Izydorczyková. Ukazuje se však, že lidé to nevědí a prožívání nejrůznějších emocí se bojí. Poznamenala, že se správnou sociální a rodinnou podporou a podporou v oblasti budování zdrojů a vzděláváním o emocích jsou lidé schopni zvládat stres a přizpůsobit se různým situacím.
Pokud nezvládáme vlastní emoce, potlačujeme je, nepoužíváme konstruktivní strategie zvládání - často se dostáváme do chronické krize.
Na druhou stranu, pokud nezvládáme vlastní emoce, potlačujeme je, nepoužíváme konstruktivní strategie zvládání - často se dostáváme do chronické krize. V důsledku toho se u nás může vyvinout například úzkost nebo deprese nebo impulzivní chování, včetně sebevražedného," upozornila Izydorczyková. „Měli bychom se starat o emoce, aby byly v naší kultuře přítomny každý den, aby lidé uměli rozpoznat své emoce, aby se nebáli emoce pojmenovat a vyjádřit, aby věděli, mluvili o emocích beze strachu, studu," dodala.
Proto je podle ní zapotřebí více psychoedukace o emocích, například ve školách, aby se rozvíjela a učila o emoční inteligenci. „Je třeba ukázat hodnotu emočního světa v sociálních vztazích, v komunikaci. Ukázat, že z něj lidé mají ,zisk´, že je to něco velmi důležitého," řekla psycholožka. A dodala, že člověk je společenská bytost a potřebuje - kromě nepopiratelné hodnoty internetu - především přímý kontakt a citový vztah s jiným člověkem, aby jeho vývoj a vstup do dospělosti a kvalita života byly uspokojivé.. Pro psychosociální vývoj mladého člověka není dobré tzv. utíkat jen do světa kyberprostoru“.
