U maminky není nejlíp aneb Pozor, ať si výchovou nezaděláte na českého mamánka
Foto: Dmyrto_Z / Depositphotos
Výchova chlapců není vůbec jednoduchá záležitost, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nestačí jim nastavit tvrdou ruku a nechat je fyzicky se vybít. Historicky byla pro každého otce, tedy dospělého muže, ostuda, když se dostatečně nestaral o své syny.
Například „ve starém Římě bylo zvykem, že jakmile synové odrostli dětským sandálkům, vzal si je na starost otec. Ten je učil povinnostem správných občanů, znalosti zákonů a náboženských předpisů. Bral syny na fóra a vůbec je začleňoval do společenského života. Seznámil je s vedením hospodářství a i jízdou na koni, orbou, zacházením se zbraní, plaváním i psaním a čtením. Později otcové na výchovu synů vybírali vychovatele, ale to byli také muži," napsal před časem časopis Vlasta.
Dnes je to s otci jiné, a proto je to jiné i s jejich syny. Často jsou na ně maminky samy, tatínek třeba odešel od rodiny, nebo na syna nemá čas. Potom se nezřídka stává, že syn si s matkou vytvoří velmi silné pouto, mnohdy silnější, než kdyby žili v úplné či funkční rodině.
Zajímavé ale je, že potíže ve výchově mohou nastat, i když se otec doma vyskytuje, je pohodový, ale nechce příliš nikoho (natož syna) zatěžovat ani zasahovat do jeho výchovy. Na paměti by ale oba rodiče měli mít, že „syny je potřeba milovat, ale nehýčkat“ (příliš). Nejlepší je zavést jim pevná pravidla a pravidelné povinnosti odpovídající jejich věku. Aby byli schopni si uklidit pokoj, pomáhat v domácnosti, vypracovávat samostatně školní projekty, zvládat každodenní věci. Tak se z nich - pravděpodobně - v dospělém životě nestanou opečovávaní mamánci, kteří ještě ve čtyřiceti výsostně využívají štědrého mamahotelu.
České maminky rády zdůrazňují, jak se jejich (i dospělý) syn má u ní nejlépe. Tím mu ale do života příliš štěstí nedodá a jeho budoucí partnerce nahází klacky pod nohy. Už jen tím, že na ní bude mít její synáček nesplnitelné nároky. Matka má v životě chlapce, posléze muže, zcela jinou roli než jeho životní partnerka.
Chlapci jsou sice křehčí než ženy, ale mají v sobě potenciál silného zaopatřovatele a ochránce.
Podle statistik čeští muži zůstávají u rodičů častěji než ženy. Zatímco více než 75 % mužů ve věku 16 až 29 let stále žije s rodiči, u žen je to přibližně 58 %.
Ale nemyslete si, že mamánci jsou pouze české specifikum. Australský psycholog Steve Biddulp to vidí ve své domovině a také ve Spojených státech amerických podobně: „Poměrně slušná řádka mužů ve skutečnosti nezastává ve své nové rodině místo dospělého. Ať už ve velkém světě vykonávají jakkoliv náročnou práci, nebo se těší jakkoliv velké úctě, když přijdou domů, změní se v jedno z dětí. A pro jejich partnerky je to nesmírná zátěž!“
