Keltové nám zanechali mnohé odkazy. Kromě názvu vlasti a genů to jsou třeba klíče, saponát, galoše, pivní sudy i báje
Foto: Sebd / Creative commons, CC-BY-SA
5 min
Čechy byly v době okolo 5.–1. století př. n. l. centrem vyspělé keltské kultury. Důkazem jsou archeologické nálezy zejména obrovského opevněného hradiště Závist s monumentální svatyní a mincovnou. Co ještě nám Keltové zanechali?
Reklama
Bohemia, centrum keltské moci
V dobách největší slávy byli Keltové rozšířeni od Irska až k Dněpru a k břehům Jadranu a Egejského moře. Území Čech obýval v době mezi 5. a 1. století př. n. l. (mladší doba železná) keltský kmen Bojové. Od nich pochází název Čech Bohemia – země Bójů, jak ji tehdy nazývaly sousední kmeny. Odkud Keltové přišli do naší krajiny, nevíme. Neexistují prakticky žádné písemné záznamy o jejich existenci u nás a jediným zdrojem informací jsou archeologické nálezy.
Kolem 5. století př. n. l. stálo v Čechách okolo 50 keltských hradišť, která postupně nahradily dvorce a vesnice v zemědělsky úrodných oblastech, např. v Polabí. Ve 2. století začali Keltové z důvodu germánského tlaku ze severu a římského z jihu budovat první opevněná městská oppida, aby mohli lépe chránit svůj majetek. Slovo „oppidum“ pochází z latinského „obe pedes“, což znamená „nutnost obejít uzavřené celistvé území“, čili útočiště.
Protože se Keltové nedokázali nikdy sjednotit v celistvý stát s velkou armádou, musely jejich kmeny čelit nepříteli jednotlivě. Následkem toho prohrávali, což okolo roku 0 vedlo k tragickému zániku keltské civilizace na našem území. Na vině jsou nejspíše mnohem bojovnější Germáni, kteří prahli po keltském bohatství. Zatím ale nepředbíhejme a připomeňme si slávu vyspělé keltské kultury na našem území.
Oppidum větší než středověká města a s obrovským chrámem
Čechy lze právem považovat za jakési centrum keltské civilizace. Některá keltská sídliště na našem území se totiž řadí k největším a nejrozsáhlejším v celé Evropě. Tím největším na našem území je Závist nad Zbraslaví – snad „hlavní město“ našich Bójů.
Závist dosahovala plochy přes 170 hektarů a výrazně přesahovala mnohá středověká královská města. Monumentální hradiště se rozprostíralo na dvou vrších a údolí mezi nimi a bylo obklopené ohromnou kamennou pevnostní soustavou. Uvnitř hradeb vzkvétala řemesla a archeologové zde našli i pozůstatky mincovny. Uprostřed hradiště stála impozantní budova o půdorysu 27 x 11 metrů. Jeho charakter je ve střední Evropě zcela jedinečný a připomíná řecké chrámy. Základy tvořil až 5 metrů vysoký podstavec tvořený pruhy kamenných zdí s příčnými vyzdívkami. Jedná se o nejstarší nalezenou zděnou stavbu na našem území. Okolo této velkolepé svatyně či chrámu byla akropole o velikosti 70 x 55 metrů. Zdá se, že se keltský vládce nechal inspirovat řeckým stavitelstvím, nebo si dokonce najal řeckého architekta.
Odkaz Keltů v naší kultuře
DNA
Jednu z neopomenutelných keltských památek si neseme v každé buňce. Naše DNA je směsicí různorodé genetické informace – jen asi 35 % naší populace má Slovanské kořeny, třetina pochází od Germánů a Keltů a zbytek pochází z různých koutů nejen Evropy, ale dokonce i od Vikingů.
Objevy a vynálezy
Keltové vynalezli či zdokonalili mnoho nástrojů i předmětů denní potřeby, které používáme dodnes:
- kalhoty
- galoše – údajně odvozenina z názvu římské obuvi nazývané „gallica“, kterou Římané převzali od Keltů; jednalo se o kožené boty s dřevěnou podrážkou určené do nepohody
- hrnčířský kruh, klíče, kleště, kladívko, železná kosa a srp
- pilníky, pily, nože, nůžky
- pivní sud
- saponát – keltský název pro mýdlo
- jako první na našem území používali skutečnou měnu (kovové mince statéry)
Místní názvy
Od Keltů jsme přejali názvy většiny našich větších řek, uveďme jen některé příklady:
- Labe – ve významu „bílá, čistá řeka“
- Jizera – „bystře proudící řeka“ (podobně francouzská Isre, bavorská Isar)
- Mže – „páchnoucí voda“ (podobně Miess v Korutanech)
Keltský původ mají také názvy našich hor, opět jen pro příklad:
- hora Říp – „svah, úpatí“
- Ještěd – „jasanový les“
- Krkonoše – „kamenné hory“
Názvy českých obcí a míst:
- Týn
- Louny (Luna bylo keltské sídliště)
- Doksy (močál)
Příběhy, pohádky a báje
Keltové byli nadšení vypravěči. V zimě trávili většinu dne zalezlí ve svých obydlích, kde se scházeli se sousedy a vyprávěli si nejrůznější příběhy. Zanechali nám mnoho pohádek o dracích a skřítcích. Původní keltskou bájí je také pověst o blanických rytířích – armádě válečníků, kteří čekají spící v nitru hory na okamžik, kdy bude zemi nejhůře. Poté přispěchají na pomoc, kamkoliv bude potřeba.
