Stojí zemědělství za rozvojem agresivity lidí? Dokud si naši předci odnesli majetek na zádech, byli poměrně mírumilovní

Je zemědělství základem lidské agresivity? S takovou teorií přišly v 80. letech minulého století Richard Leakey (vědec z rodiny, která je proslulá především díky objevům v Olduvajské rokli) a Roger Lewin ve své knize Lidé od jezera: člověk, jeho počátky, jeho povaha a budoucnost.

Přečtěte si také

Jsme větší mutanti, než se myslelo: Moderní člověk se pářil s neidentifikovaným archaickým tvorem

3. 8. 2022

Olduvai je název pro rokli na planině Serengeti v dnešní severní Tanzanii ve východní Africe. Je významná nálezy nejstarších hominidů, předchůdců moderního člověka. Proslavili ji zejména významní paleoantropologové Louis Leakey a jeho manželka Mary Leakey.

Americký paleontolog Leakey a biolog Lewin se ve své – dnes již v mnoha ohledech překonané, nicméně stále působivé – knize snaží s pomocí kosterních nálezů, nejstarší hmotné kultury ale i z chování současných zvířat, převážně primátů, odvodit syntetický pohled na vývoj člověka, hlavně jeho kultury, ekonomiky, jazyka, sexuality a agresivity. Pro zkoumání společnosti a kultury je pro čtenáře podstatných hlavně posledních šest kapitol.

Paleolit

Oba autoři předpokládají, že paleolitické společnosti byly poměrně mírumilovné. Agresivita byla mírněna nízkou hustotou zalidnění i tím, že de facto nebylo proč bojovat, respektive nebylo co ukrást. Majetek lovců byl omezen na to, co mohli během neustálého stěhování odnést na zádech.

Přečtěte si také

Vědci: Člověk je sociální opice a nepodařený tvor, který se proměnil v masového vraha. Aby přežil

26. 10. 2022

Neolit

Ne tak v době neolitu. Spolu se vznikem zemědělství došlo ke zvýšení hustoty osídlení. Agresivitu posilovalo i to, že majetek již bylo možné hromadit (lidé sídlili na jednom místě, obilí či mouku je možné skladovat také mnohem snáze než maso) a tedy bylo co krást. Leakey a Lewin dokládají své teorie srovnáním bojovnosti řady zemědělských i lovecko-sběračských kmenů.

Kanibalismus

Všímají si i takové otázky, jakou je kanibalismus. Zatímco předzemědělské společnosti zpravidla praktikují kanibalismus neagresivní (spíše pietní konzumace části mrtvého předka apod.), zemědělci naopak s oblibou konzumují poražené nepřátele a tento typ lidojedství u nich dokonce převládá. Kanibalové na Nové Guinei, Amazonii i v Tichomoří, o nichž vyprávěli od konce středověku evropští cestovatelé, se rekrutovali ze zemědělských kultur.

Přečtěte si také

Amazonští kanibalové Tupínambové se česali jako mniši. Své vši jedli ze strachu, že jim ujídají…

22. 4. 2023

Zlý zemědělec versus hodný pastevec?

Celá otázka je samozřejmě komplikována velkým množstvím našich podvědomých sympatií a antipatií. Vzpomeňme na to, že v židovské mytologii byl tím zlým zemědělec Kain, dobrou stranu reprezentoval naopak pastevec Abel. Babyloňané měli dobro a zlo definována zcela opačně.

Paleolit, neandrtálci, mírumilovní?

Nicméně se přece jen nezdá, že by paleolit byl obdobím nějaké totální mírumilovnosti. Neandrtálci byli minimálně zčásti vyhubeni člověkem dnešního typu. Již šimpanzi - nejbližší zvířecí příbuzní člověka - se příležitostně dopouštějí genocidy…

Přečtěte si také

Přízrak z hlubin severu: Co vlastně viděl zoolog Steller v mrazivých vodách Pacifiku?

3. 5. 2023

Šimpanzí genocida

O šimpanzích už vědci dlouho dobu vědí, že se navzájem zabíjejí. Na motiv ale přišli až nedávno. Deset let trvající výzkum šimpanzího chování, který vědci prováděli do roku 2010 v Ugandě, ukázal, že šimpanzi zabíjejí své sousedy, aby rozšířili své vlastní teritorium, napsal iDnes.cz.

„Šimpanzi zabíjejí jeden druhého. Zabíjejí své sousedy a naše pozorování naznačuje, že to dělají proto, aby rozšířili své území na úkor obětí," citovala agentura AFP profesora antropologie Johna Mitaniho z Michiganské univerzity ze studie, která tehdy vyšla v časopise Current Biology.

Přečtěte si také

Mýty a legendy ze světa: Kanibal z hostince ve vesnici Złe Mięso

8. 11. 2022

Vyhlazení nepřítele snědením

Řada přírodních národů, které neznají zemědělství, mezi sebou vede (vedla) vyhlazovací války – příkladem jsou třeba národy dalekého severu, Laponci, Čukčové či Eskymáci. Vyskytuje se u nich rovněž pojídání zabitých nepřátel, píší autoři knihy Lidé od jezera.

Agresivita je mezi námi asi od nepaměti…

Celá teorie o souvislosti zemědělství a agresivity se tak zdá být dosti sporná, byť zajímavost rozhodně nepostrádá. Existuje názor, že růst agresivity v době neolitu byl dán právě tím, že lidé místo lovu obdělávali půdu a nastřádanou agresivitu pak obrátili do bojů vnitrodruhových. Tato představa je však dosti přitažená za vlasy – i v době paleolitu doplňovali lidé svoji potravu sběrem a stejně tak neolitičtí zemědělci dále pokračovali v lovu divokých zvířat.