Bájné rukopisy z Nag Hammádí mohly obsahovat skutečnou formu poznání

V roce 1945 byly na severu Egypta ve městě Nag Hammádí objeveny starobylé křesťanské texty, které ve své době patřily mezi zakázanou literaturu. O čem pojednávaly a proč se jich církev bála?

Spisy z Nag Hammádí dnes běžně označujeme také jako gnostická evangelia či rukopisy z Chénoboskionu. Jde o sbírku třinácti papyrových kodexů vázaných v kůži, které nalezla v zapečetěné nádobě dvojice farmářů. Dohromady v nich pak bylo sepsáno více než 50 uměleckých děl datujících se až do 2. století n. l.

Sbírka obsahovala unikátní dokumenty

Obsahem těchto kodexů pak byly nejrůznější texty, které významně ovlivnily znalosti učenců a jejich snahu o poznání gnosticismu a křesťanství ve starověkém světě. Byly psány v koptštině, což je jedna z forem egyptského písma. Nejznámější je pravděpodobně Tomášovo evangelium, jehož jediný kompletní text se nachází právě v Nag Hammádí. Rukopisy jsou nyní uloženy v Koptském muzeu v Káhiře.

Překvapivý nález

V roce 1945 narazila na Nag Hammádí skupina Egypťanů, kteří kopali pro hnojivo. Byli na úpatí hory Džabal al-Tarif, která se nachází na východním břehu Nilu a naproti městu Nag Hammádí. Farmář rozbil nalezenou nádobu a objevil v ní třináct v kůži vázaných kodexů. Odnesl je domů a jeho matka některé stránky použila jako palivo do domácí pece, protože je považovala za bezcenné. I přesto se naštěstí řadu textů podařilo zachránit.

Autorská sbírka nedozírné ceny

Podle následných průzkumů bylo zjištěno, že na celém textu pracovalo několik různých písařů. Ačkoli jsou všechny psány koptským jazykem, některé texty mají náznaky různých dialektů, které naznačují jiný původ jednotlivých autorů. Je pravděpodobné, že rukopisy byly kopírovány na různých místech a později je nějaká skupina nebo jednotlivec shromáždili. Texty umožňují nahlédnout pod roušku tajemství starobylých náboženství a touze po poznání.

Gnosticismus aneb skryté vědění

V kodexech je obsaženo čtyřicet šest různých traktátů, které se žánrově i teologicky liší. Většinu náboženských textů lze zařadit do židovské nebo křesťanské kategorie, neboť se zdá, že vycházejí z hebrejské Bible. Existují však také aspekty rukopisů, které z něj nepocházejí, například části, které podrobně popisují Platónovu Republiku. Tyto texty byly původně napsány v řečtině a poté byly přeloženy do koptštiny. Proto je obtížné vysledovat původ rukopisů.

Přestože se mnohé texty označují jako evangelia, žádný z nich se nepodobá dnešním evangeliím Nového zákona. Například Tomášovo evangelium se zdá být pouhým souhrnem Ježíšových výroků bez jakéhokoli vyprávění, které by je provázelo. Před objevem existovala jen hrstka publikovaných děl pro gnosticismus psaných koptským písmem. Vědci si nyní mohou přečíst díla v koptských překladech, díla vytvořená samotnými gnostiky, místo aby se spoléhali na svědectví jejich odpůrců.

Rozporuplné názory

Přestože na některé různorodost textů zapůsobila, jiní badatelé dospěli k závěru, že by se od studia těchto textů mělo upustit. Kodexy poskytly badatelům o starověkém středomořském světě nový směr zkoumání, ale poskytly jen velmi málo odpovědí. Studium raných církevních dějin v tomto období zůstává stejně nejasné jako před jejich objevením.