Kapra kupujete, i když ho nikdo nemá rád. Zkrátka „patří k Vánocům“
Foto: [email protected] / Depositphotos
V dnešní době už kapr není ani tak jistotou na štědrovečerním stole, jako spíše otázkou plnou argumentů. Někdo ho nadále prosazuje, přestože si na něm příliš nepochutná. Zamysleme se, proč byl dříve u Čechů tak oblíbený, proč už je dnes na ústupu a jaké varianty volíme místo něj.
Tradice, nikoli však oblíbené jídlo
Pro nás Čechy je typické, že o Štědrém večeru servírujeme smaženého kapra s bramborovým salátem. Bez této tradice by se mnozí z nás neobešli čistě proto, že daný pokrm k Vánocům prostě patří. Dělávali ho naši rodiče i prarodiče a my toužíme zachovat rituál, nejde přitom ani tak o chuť, jako spíš o pocit jakési kontinuity a pospolitosti.
Ačkoli na kaprovi někteří trvají, možná by zároveň byli ochotní přiznat, že ho nepokládají za právě kulinářský vrchol. Za běžných okolností by si ho nedali, ale říkají si, že jednou v roce se to dá přežít. Slavnostní večeře se pak nese v duchu rozpaků a věčných obav z kostí zaseknutých v krku.
Nemusíme se pouštět do žádných historických výzkumů, abychom si snadno odvodili, proč byl právě kapr vždycky tradičním vánočním jídlem. Byl zkrátka dostupný, dobře se choval v rybnících, hodil se k postnímu období a působil svátečním dojmem. Díky tomu se z něj stal určitý symbol, třebaže náš národ v posledních letech vlastně rozděluje.
Jeden ho miluje, druhý nesnáší, třetí jej spořádá jenom kvůli tomu, aby měl klid a nemusel se hádat. Spousta Čechů ale už dávno přešla na kompromis v podobě kuřecích a vepřových řízků, bezmasých variant, případně jiných, chutnějších ryb, jako je losos či sumec. Např. sumce využijeme i v oblíbené rybí polévce, jež bývá také nedílnou součástí svátků.
Proč vlastně kapra nemáme moc rádi
Jak už bylo řečeno, je plný záludných kostí, které nám mohou hostinu pekelně znepříjemnit, současně nemusí každému vyhovovat jeho specifická chuť a vůně při smažení, případně si s sebou neseme špatné zkušenosti už z dětství. Znáte to, když vám tenkrát něco nechutnalo, těžko si k tomu začnete hledat důvěru v pozdějším věku.
Nicméně bychom ke kaprovi měli být spravedliví – správně připravený může chutnat skvěle, aniž by zaváněl bahnem a rybinou. Můžeme volit různé způsoby, marinování, stažení kůže a pečení místo obvyklého smažení. Na sváteční stůl jistě patří i kapr načerno nebo namodro. Možná jste si k němu zatím nenašli cestu jen proto, že jste ani neuvažovali o dalších možnostech úpravy – nebo je, přiznejte si to, děláte špatně.
Kapr je dnes na ústupu z dalších důvodů
V současné době se samozřejmě nabízejí i jisté etické důvody toho, že se kapr z našich štědrovečerních stolů vytrácí. Moderní Čechy už příliš neláká představa nákupu živého kapra z kádě, jeho přechovávání v koupelně a následná „zabijačka“. Leckdy pak trpíme dilematem, co vlastně s ním. Máme ho klepnout, nebo pustit na svobodu? Ani to se pochopitelně nedoporučuje. Ulovený kapr už postrádá potřebné živiny a zažívá drastické teplotní šoky, takže vypuštěním na svobodu mu akorát přivodíme trýznivé umírání.