Baron de Rais měl na svědomí životy stovek dětí. Právem je považován za jednoho z největších sériových vrahů historie
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Gilles de Rais, francouzský šlechtic a vojevůdce, byl kontroverzní postavou, která se nejdříve proslavila svým vojenským talentem. Nakonec však byl popraven za brutální vraždy mnoha dětí. Jeho život a smrt jsou dodnes zahaleny tajemstvím.
Reklama
Narodil se do váženého šlechtického rodu
Baron Gilles de Rais, se narodil pravděpodobně v roce 1404 ve francouzské vesnici Champtocé v Bretani. Byl členem významného šlechtického rodu Montmorency-Laval. V dětství osiřel a nejspíše byl svědkem zavraždění svého otce. Zdědil rozsáhlé bretaňské panství po otci a dědovi, který jej vychoval. Své jmění si ještě zvýšil v roce 1420 výhodným sňatkem s bohatou dědičkou Catherine de Thouars. Postupně si vysloužil přízeň bretaňského vévody, což mu umožnilo přijetí na francouzském královském dvoře.
Zúčastnil se mnoha bitev a byl osobním strážcem Jany z Arku
V mládí jej proslavily jeho četné vojenské úspěchy. Nejprve se jako šestnáctiletý zúčastnil válek o následnictví bretaňského vévodství. V roce 1427 bojoval za vévodkyni z Anjou proti Angličanům. Jako ochránce působil po boku Jany z Arku, kterou velmi obdivoval. Zúčastnil se s ní několika bitev a doprovázel ji také do Remeše na vysvěcení krále Karla VII., který jej pasoval na francouzského maršála. Po uvěznění Jany z Arku v roce 1431 se vrátil na své sídlo v Bretani.
Byl bohatý jako král, své jmění ale rychle prohýřil
Jeho panství se řadilo k nejbohatším v západní Francii. Jmění utrácel lehkomyslně na okázalou výzdobu svých sídel, vyznamenání, vydržování početného služebnictva a početné vojenské družiny. Peníze získával zastavováním rodinného majetku, čímž proti sobě poštval rodinu. V roce 1435 si proto jeho rodina zajistila královský dekret, který baronovi zakazoval prodat zbytek pozemků. Na to se začal zabývat alchymií, okultismem a černou magií. Věřil totiž, že mu vzývání ďábla pomůže k získání znalostí, moci a bohatství.
Byl popraven za vraždy nejméně 140 dětí
Baron byl zatčen v září 1440. Soudil jej soud v Nantes – nejprve církevní tribunál vedený místním biskupem a později civilní soud. S žalobou nejdříve nesouhlasil, ale pod hrozbou exkomunikace uznal pravomoc soudu. Součástí obvinění byly únosy, mučení a následná vražda více než 140 dětí. V průběhu procesu urputně prohlašoval, že je nevinný. Církevní soud jej odsoudil pro kacířství; civilní soud ho označil jako vraha a odsoudil k smrti upálením a současně oběšením. Před svou popravou v roce 1440 zcela rezignoval, vyznal se a učinil pokání. Bylo mu 36 let. Jeho majetek byl zkonfiskován a jméno navždy zničeno.
Kontroverze a odkaz
V jeho životě bylo mnoho kontroverzí. K vraždám se baron přiznal až pod hrozbou mučení. Navíc bretaňský vévoda měl velký prospěch z baronova finančního krachu. Většina historiků, kteří se zabývali jeho životem, ale věří, že de Rais vraždy skutečně spáchal.
Jeho život a smrt inspirovaly mnoho umělců, včetně Oscara Wildeho, v jehož divadelní hře Salome se objevuje postava Gilles de Rais. Baron byl nejspíš jednou z historických postav, která se stala předobrazem pohádkové postavy Modrovouse z pera Charlese Perraulta.
