Mykény a jejich obyvatelé jsou stále záhadou. Ani vědci se stále neshodnou na tom, kdo přesně původní Mykéňané byli

Mykéňané byli pozoruhodnou civilizací, o nichž se mnohé dovídáme z řeckých mýtů o hrdinech, jako byli Achilles a Odysseus, a jejich hrdinských činech v trójské válce.

Mykénská civilizace vzkvétala v pozdní době bronzové (cca 1700–1100 př. n. l.), přičemž největšího rozkvětu dosáhla v 15. až 13. století př. n. l. Mykéňané rozšířili svůj vliv po celém Peloponésu v Řecku a v Egejském moři od Kréty až po Kykladské ostrovy. Jejich jméno je odvozeno od jejich hlavního města Mykény v Argolidě na severovýchodě Peloponésu. Přesto, že se jednalo o velmi vlivnou civilizaci, která po sobě zanechala mnoho památek, panuje kolem ní mnoho dohadů a neví se ani, kdo vlastně Mykéňané byli.

Mykéňané byli pravděpodobně velmi přísní a disciplinovaní 

Mykéňané byli ovlivněni dřívější mínojskou civilizací (2000–1450 př. n. l.), která se rozšířila z Knóssu na Krétě do celého Egejského moře. Architektura, umění a náboženské zvyky byly asimilovány a přizpůsobeny tak, aby lépe vyjadřovaly militarističtější a přísnější mykénskou kulturu. Mykéňané ovládli většinu pevninského Řecka a několik ostrovů a rozšířili obchodní vztahy s dalšími kulturami doby bronzové, například na Kypru, v Levantě a Egyptě. 

Přečtěte si také

Benátky jsou jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Jejich základy sahají hluboko do historie a je…

6. 3. 2023

Hlavní mykénská centra

Mykéňané byli původní Řekové, které kontakt s mínojskou Krétou a dalšími středomořskými kulturami pravděpodobně podnítil k rozvoji vlastní sofistikovanější sociopolitické kultury. Největším městem (i když ne hlavním městem v jakémkoli smyslu) byly Mykény, kde se nacházejí pozůstatky velkých „palácových“ budov a stovky hrobek a šachtových hrobů, včetně devíti velkých kamenných hrobek Tholos (1600–1300 př. n. l.). K dalším působivým pozůstatkům patří části hradeb a slavná Lví brána (1250 př. n. l.) s heraldickou dvojicí lvů nad vchodem. Dalšími velkými centry byly například Théby, Sparta a Athény.

Mykénské palácové komplexy

V mnoha mykénských centrech byl nalezen rozsáhlý palácový komplex. Tyto komplexy sice vykazují některé, pro danou lokalitu, unikátní vývojové prvky, ale mají několik společných důležitých architektonických rysů. Byly postaveny kolem velké obdélníkové centrální haly neboli Megaronu, což byl jakýsi předchůdce pozdějších klasických chrámů řeckého světa a skládal se ze vstupní verandy, předsíně a samotné haly. Ta byla srdcem paláce a také trůnním sálem panovníka nebo wanaxe. Obvykle se zde nacházel druhý, menší sál (často nazývaný „královnin megaron“), mnoho soukromých bytů a další prostory vyhrazené pro správu, skladování a výrobu. Místnosti byly bohatě zdobené freskovými malbami.

Mykéňané byli také velmi zruční umělci

V umění, které se projevilo na freskách, keramice a špercích, převzali mínojskou zálibu v přírodních formách a plynulém designu i mykénští řemeslníci, ale s tendencí ke schematičtějšímu a méně realistickému zobrazení. Často používali geometrické vzory a dekorativní motivy jako jsou spirály a rozety. Oblíbené byly terakotové figurky zvířat a zejména stojící ženské postavy, malé sošky ze slonoviny, vyřezávané kamenné nádoby a složité zlaté šperky. Fresky zobrazovaly rostliny, gryfy, lvy, býčí skoky, bitevní scény, bojovníky, vozy, osmičkové štíty a lovy na kance, což byla obzvláště oblíbená činnost Mykéňanů.

Mykéňané byli velmi pobožní, důraz se kladl hlavně na obětní rituály a pohřby 

O mykénských náboženských praktikách se ví jen málo, kromě toho, že se přikládal význam zvířecím obětem, společnému hodování, lití úliteb a obětování potravin. Důležitým rituálem bylo pohřbívání, o čemž svědčí přítomnost monumentálních hrobek Tholos, významných hrobových míst a množství vzácných předmětů, které byly pohřbívány spolu s mrtvými – zlaté masky, diadémy, šperky, obřadní meče a dýky.

Konec mykénské civilizace

O příčinách zániku mykénské civilizace, k němuž docházelo postupně od cca 1230 př. n. l. do cca 1100 př. n. l., se vedou rozsáhlé diskuse. Víme však, že mezi lety 1250 a 1200 př. n. l. bylo zničeno několik lokalit a následně došlo k úpadku centralizovaného systému palácové kontroly. Existují důkazy o různém stupni zničení jednotlivých lokalit, některá místa však chaosu zcela unikla. Část lokalit byla poté znovu osídlena, ale většina mykénských lokalit se zmenšila na pouhé vesnice.