Pod stromečkem včera a dnes: Jak se mění dětská očekávání
Dětské sny o Vánocích se mění s každou generací, ale jedno zůstává stejné. Touha po radosti, překvapení a pocitu, že na ně někdo myslí. Od céček a autíček přes první počítače až po dnešní technologie se proměňují přání, ne však kouzlo okamžiku, kdy se pod stromečkem rozsvítí dětské oči.
Vánoční přání jako zrcadlo doby
Dětské sny vždy odrážely svět, ve kterém děti vyrůstaly. V sedmdesátých letech si školou povinné děti psaly Ježíškovi o plastové panenky, autíčka na klíček, stavebnice Merkur nebo dřevěné vláčky. Přání byla skromná, pokud to porovnáme s dnešní dobou. Radost udělala i knížka nebo nové bačkory s obrázkem.
V osmdesátých letech se seznamy přání začaly rozšiřovat. Děti toužily po kočárku pro panenky, autodráze, deskových hrách nebo legendárních céčkách, která se sice pod stromečkem objevovala málokdy, ale přesto k Vánocům neodmyslitelně patřila. Vánoce byly stále hlavně o čekání a fantazii, protože nabídka byla omezená a ne všechno se dalo sehnat.
Devadesátá léta přinesla zlom. Otevřené obchody a zahraniční značky proměnily dětská přání téměř ze dne na den. Pod stromečky se dostávaly první herní konzole, panenky Barbie, figurky z akčních filmů a seriálů nebo počítačové hry. Přání byla konkrétnější a někdy i náročnější, ale pořád v nich zůstávalo kouzlo objevu nového světa.
Na přelomu století už děti běžně snily o počítačích, mobilních telefonech a elektronice. Vánoce se staly svátky technologií, ale zároveň se začal vracet důraz na společné hraní, deskové hry a stavebnice, které spojovaly celou rodinu u jednoho stolu.
Co si děti přejí dnes
Dnešní dětská přání jsou pestrá a často velmi promyšlená. Menší děti stále touží po hračkách, které rozvíjejí fantazii. Vedou stavebnice, kreativní sady, figurky z oblíbených pohádek a interaktivní hračky, které reagují na dotek nebo hlas. Rodiče čím dál častěji vybírají dárky, které děti nejen zabaví, ale také něco naučí.
U starších dětí a dospívajících už dominují technologie. Sluchátka, chytré hodinky, herní příslušenství nebo mobilní telefony patří k nejčastějším přáním. Zároveň ale roste zájem o zážitky. Lístky na koncert, sportovní vybavení nebo kurz, který rozvíjí talent, jsou dárky, jež mají delší hodnotu než věci samotné.
Právě u starších dětí je důležité mluvit o hodnotě peněz. Vánoce by neměly být soutěží o nejdražší dárek. Pokud si děti přejí věci, které si rodiče nemohou dovolit, vzniká zbytečné zklamání na obou stranách. Děti se učí, že ne všechna přání se splní, a rodiče by neměli mít pocit selhání jen proto, že nedokážou naplnit nereálná očekávání.
Radost pod stromečkem má mnoho podob
To, co děti pod stromečkem potěší nejvíc, není vždy to nejdražší. U menších dětí rozhoduje překvapení a možnost si s dárkem hned hrát. U těch starších zase pocit, že jim rodiče rozumějí a berou jejich přání vážně, i když je třeba společně upraví nebo zjednoduší.
Vánoce jsou ideální příležitostí mluvit o přáních otevřeně. O tom, co je možné a co ne, o tom, že radost nemusí mít cenovku a že někdy stačí společně strávený čas. Dětské sny se budou měnit dál, ale pokud zůstanou spojené s pocitem bezpečí, lásky a porozumění, neztratí své kouzlo ani v té nejmodernější době.
Optimismus Vánoc totiž neleží v balicím papíru, ale v okamžiku, kdy se rodina sejde a děti pochopí, že největším darem je to, že na své sny nejsou samy.