Jakou hotovost by měl mít každý Čech doma: Banky doporučují pro případ krize tuto sumu
Foto: albund / Depositphotos
4 min
Kolik peněz mít doma „pod polštářem“? Banky i centrální instituce v Evropě mají jasno: v krizích rozhodují minuty a hotovost může být jediná cesta, jak zaplatit. Překvapí vás, jak nízké jsou oficiální doporučené částky a proč by Češi měli mít ve skutečnosti mnohem víc.
Reklama
Kolik hotovosti mít doma: banky varují před tím, že Češi podceňují realitu
V době, kdy většina plateb probíhá kartou nebo mobilem, může hotovost působit jako přežitek. Mít peníze doma je pro mnohé návnada, která jen nahrává zlodějům. Jenže právě banky a centrální instituce v Evropě varují, že v krizových situacích je fyzická hotovost nenahraditelná.
Například doporučení Evropská centrální banka říká, že by měl mít každý člověk doma alespoň 70 až 100 eur, tedy přibližně 1 700 až 2 500 korun na jednoho člena domácnosti. Tato částka má pokrýt základní potřeby zhruba na tři dny v případě výpadku systémů nebo elektřiny. A výpadky mohou přijít nečekaně. Ve hře jsou třeba přírodní katastrofy, pandemie, teroristický útok, havárie systému.
Podobně postupují i jednotlivé státy. Třeba švédská centrální banka doporučuje mít hotovost odpovídající týdenním výdajům na osobu. Důvod je jednoduchý: digitální systémy mohou selhat a bez hotovosti se lidé nedostanou ani k jídlu nebo lékům.
Evropské instituce dokonce otevřeně mluví o tom, že hotovost má být součástí krizového balíčku, stejně jako voda nebo trvanlivé potraviny.
Realita je ale jinde: doporučení bank mluví o mnohem vyšších rezervách
Zatímco „krizová hotovost na pár dní“ se pohybuje v řádu tisíců korun, finanční experti i některé banky upozorňují na zásadní věc: skutečná finanční rezerva by měla být mnohem vyšší. Mít doma hotovost může být pojistka, která vám zaručí klidné spaní. V případě nutnosti si za tyto peníze nakoupíte jídlo, pitnou vodu, léky, pohonné hmoty.
Chytráci samozřejmě namítnou, že v dnešní digitální době si toho člověk například při výpadku energií moc nekoupí, protože obchodníkům nebudou fungovat ani pokladny, ale lze předpokládat, že v případě potřeby by určité služby fungovaly v nouzovém režimu, ale určitě by se jídlo nebo pohonné hmoty nerozdávaly zadarmo.
Podle odborníků by měl mít člověk celkovou finanční rezervu ve výši alespoň tří měsíců pro běžné výdaje. Ty se samozřejmě mohou lišit podle druhu bydlení a také místa, kde lidé žijí. Ve venkovském hospodářství si lidé poradí mnohem snadněji než lidé z velkých měst, kteří doma nemají velké zásoby jídla a mají mnoho výdajů.
Hotovost doma je tou nejrychleji dostupnou variantou, v případě nepředvídatelných událostí. Právě v prvních hodinách nebo dnech krize totiž rozhoduje okamžitá likvidita, ne zůstatek na účtu.
Experti zároveň upozorňují, že lidé v Česku tuto potřebu dlouhodobě podceňují. Mnozí mají doma jen drobné, což by v případě většího výpadku systémů nestačilo ani na základní provoz domácnosti.
Minimum pro každého Čecha? Alespoň 20 tisíc korun jako bezpečná hranice
Z různých doporučení bank, expertů i reálných zkušeností z krizí vyplývá jedno: základní hotovostní rezerva by měla být vyšší, než se oficiálně uvádí.
Za rozumné minimum se dnes považuje alespoň 15 000 korun, které pokryjí běžné nečekané výdaje nebo krátkodobý výpadek přístupu k penězům. V praxi je ale bezpečnější počítat s vyšší částkou. Minimálně 20 000 korun v hotovosti doma představuje hranici, která dává skutečný smysl. Pokryje několik dní až týdnů základního fungování – jídlo, dopravu, léky i nečekané výdaje.
