Z vysychající řeky se vynořil zázrak. Srbská Sáva vydala téměř stoleté tajemství
Foto: Shutterstock
3 min
Srbská řeka Sáva se letos proměnila v časovou kapsli. Rekordně nízká hladina způsobená dlouhým suchem odhalila vrak parníku, který na dně odpočívá téměř osmdesát let. Místní obyvatelé tvrdí, že takto rozsáhlé odkrytí konstrukce nepamatují – tentokrát je vidět skutečně velká část trupu.
Reklama
Když hladina klesá, minulost se vrací
Poblíž města Sremska Mitrovica, asi sedmdesát kilometrů severozápadně od Bělehradu, se z bahna vynořila padesátičtyřmetrová ocelová kostra. Srbská média jí rychle přezdívají „Titanic ze Sávy“.
Historik Andrija Popović potvrzuje mimořádný zájem veřejnosti: „Uplynulo už několik let od doby, co byl naposledy spatřen, takže je o něj velký zájem.“
Z Váhu se stal Slovenac
Příběh tohoto plavidla začíná v roce 1913 v budapešťské loděnici. Tehdy ještě Evropa žila v míru a Rakousko-Uhersko ovládalo střední část kontinentu. Nový remorkér dostal jméno Vág – podle maďarského pojmenování slovenské řeky Váh. Jeho úkolem bylo táhnout náklad po Dunaji mezi Budapeští a dalšími přístavy monarchie.
První světová válka změnila nejen mapu Evropy, ale i osud lodi. Po rozpadu Rakouska-Uherska se remorkér dostal pod správu nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které později přerostlo v Jugoslávii. Tehdy byla loď přejmenována na Slovenac.
Během provozu pod jugoslávskou vlajkou sloužila běžné nákladní dopravě. Jenže přišla další válka – a s ní další dramatická kapitola.
Třikrát na dně, jednou navždy
Druhá světová válka přinesla lodi nečekaně pohnutý osud. Parník se během konfliktu potopil celkem třikrát. Poprvé skončil na dně poté, co ho zabavilo nacistické Německo. Jugoslávské partyzánské síly ho však vyzdvihly a znovu nasadily do služby.
Podle Popoviće remorkér ke konci války nesloužil běžné dopravě. Antifašistické jednotky ho využívaly k převozu zraněných bojovníků a vojenského vybavení. Právě při takové misi přišel konec. Koncem dubna 1945 narazil na německou minu.
Bylo to jen několik dní před kapitulací Německa. Válka v Evropě se chýlila ke konci, ale Slovenac už svůj cíl nedoplul. Výbuch miny poslal loď definitivně ke dnu řeky Sávy, kde zůstala ležet až dodnes.
Sucho jako archeolog
Slovenac není jediným pozůstatkem minulosti, který se v posledních letech vynořil z vyschlých evropských řek. Klimatické změny a dlouhá období sucha odkrývají vraky, které desítky let nikdo neviděl.
Na Dunaji se objevily pozůstatky německých lodí, které Wehrmacht potopil při ústupu z Rumunska. V Budapešti lidé nedávno našli na odkrytém dně ostatky dvou německých vojáků spolu s motocyklem wehrmachtu.
Řeky ale nevydávají jen stopy válek. V Bulharsku rekordně nízká hladina Dunaje odhalila kosti tvora, u něhož odborníci předpokládají, že by mohlo jít o mamuta. V Itálii zase sucho odkrylo pilíře starověkého mostu přes Tiberu, který kdysi používali římští císaři.
Nízké hladiny mají i temnou stránku. Komplikují lodní dopravu, ohrožují zemědělství i energetiku. Letošní vedra a sucho patří k projevům oteplování Evropy, na které vědci dlouhodobě upozorňují. Slovenac tak připomíná nejen válečnou minulost, ale i výzvy současnosti.
