Volební hlasy za drobné i větší laskavosti. Když jsi nechtěl laskavost, mafie tě stejně dotlačila ke správné volbě
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Mafiosi z italské Sicílie, známí jako Cosa Nostra, začínali na citrusovém výpalném a časem se dopracovali až k politice. Na straně, která volby vyhrála, nezáleželo, důležité byly pouze peníze.
Reklama
Sicilská politika
V 70. letech 19. století se italská Sicílie hemžila politickými problémy, neboť proti sobě válčily strany levicové se stranami pravicovými.
Zhruba v této době vzniká v Itálii komise, která se podle zákona má zabývat kriminalitou organizovaného zločinu, specificky na Sicílii. Vytvoření této komise však nemělo žádné výsledky, neboť krátce poté, v roce 1877, se k moci dostala strana levicová, která do koalice, zabývající se trestnou činností, dostala členy sicilského parlamentu, což samozřejmě vedlo k vyškrtání nepohodlných členů koalice a k nástupu více přátelských kandidátů na tato místa.
Výsledná strana, která se dostala k moci, nijak neovlivnila mafiánské intriky sicilského podsvětí, proto si mafie našla svůj způsob, jak na politických problémech vydělávat.
Začala obchodovat s politiky bez ohledu na příslušnost ke stranám.
Udělám mu nabídku, kterou nemůže odmítnout
Když se v roce 1882 rozšířilo volební právo, začali zástupci jednotlivých stran využívat tzv. laskavostí, které jim přinesly volební hlasy do budoucích politických tahanic.
Tento systém fungoval tím stylem, že jedinec přišel za kandidátem politické strany, požádal jej o pomoc a za tu následně žádal politickou podporu. Političtí úředníci do tohoto systému investovali chtěné zdroje jako penze, zaměstnání či různé propustky a náramně se jim to vyplatilo.
Jakmile se však objevil nějaký jedinec, který získal volební právo, avšak nežádal některého z kandidátů o laskavost, mafie ho donutila k volbě „správných“ kandidátů pomocí vyhrožování.
Jedním z lidí, kteří tímto stylem fungovali v politice a zároveň spolupracovali se sicilskou mafií, byl don Raffael Palizzolo.
Parlamentní vláda mafie tímto stylem trvala až do začátku 20. století, kdy se poprvé objevili na scéně nacisté, společně s diktátorem Mussolinim, který nehodlal tolerovat mafii jako sekundární moc nad Itálií. Z tohoto důvodu zůstávaly akty mafie potichu až do 60. let, kdy znovu povstala Italská vláda a započala Antimafii – oficiální boj proti zločinu.
Politická situace na Sicílii, společně s laskavostmi ze strany Cosa Nostry, také přispěla svůj díl do emigrace Italů do USA, což později samozřejmě přispělo i do rozvoje mafiánských praktik v amerických státech.
Je obecně známé rčení, že mafie není problém kultury, nýbrž problém nesprávně uchopené politiky a zároveň jde o instituční selhání. Je to Itálie, kdo stvořil Mafii, ne Mafie, kdo stvořil Itálii.
