Tajemné stopy Keltů v okolí zámku Nižbor: Poutavý příběh dávných obyvatel Čech

„Kdo ví, zda v době, kdy na ostrohu nad soutokem Habrového potoka s Berounkou stavěli lovecký hrádek Nižbor, měl u nás někdo potuchy o době laténské a starobylém kmeni Keltů…,“ pokládají čtenářům řečnickou otázku autoři publikace Skvosty hradů.

Stejně jako tehdy, zřejmě ani teď by spoustu návštěvníků zámku (původně hradu) ve stejnojmenné obci Nižbor v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 24 km západně od Prahy, netiplo „původní“ obyvatele tohoto místa. Doba laténská byla mladší doba železná (cca 400 př. n. l. – přelom letopočtu), kdy v Čechách žili Keltové, stavěli oppida, rozvíjeli řemesla a obchod, a jejich kultura zásadně ovlivnila vývoj celé střední Evropy. 

Keltové, první pojmenovaní obyvatelé české kotliny, přišli do oblasti kolem dnešního Nižboru přibližně v 5. století před naším letopočtem a žili zde zhruba pět set let, v období tzv. doby laténské. Jejich přítomnost zásadně ovlivnila vývoj celé krajiny – přinesli s sebou nové technologie, řemesla i obchodní styky.

Keltský kmen, který si nedaleko Nižboru na oblém vrchu dnes zvaném Hradiště vybudoval ve 2. století před naším letopočtem mohutné oppidum, předchůdce pozdějších měst, které se záhy stalo mocenským centrem a střediskem celého kraje,“ upřesňují autoři publikace Skvosty hradů.

Co zde Keltové postavili?

Nejvýznamnější památkou na keltské osídlení v okolí Nižboru je slavné oppidum Stradonice, které se rozkládalo na vrchu Hradiště, jen kousek od dnešního zámku Nižbor. Oppidum bylo jakýmsi protoměstem – rozlehlým opevněným sídlem, které mohlo pojmout tisíce obyvatel.

Přečtěte si také

Keltové nám zanechali mnohé odkazy. Kromě názvu vlasti a genů to jsou třeba klíče, saponát, galoše,…

6. 5. 2023

Hradby a brány

Keltové zde vybudovali mohutné hradby s čelní kamennou zdí širokou až 2,5 metru, které chránily celé oppidum. Vstupy do sídla střežilo nejméně čtyři brány.

Domy a dílny

Uvnitř oppida stály domy s kamennou podezdívkou a kůlovou konstrukcí, řemeslné dílny a hospodářské objekty. Oppidum bylo rozděleno na akropoli (pravděpodobně náboženské centrum) a předhradí.

Řemeslná výroba

Keltové zde vyráběli keramiku na hrnčířském kruhu, zpracovávali železnou rudu i zlato, razili své vlastní mince zvané „duhovky“ a byli známí jako vynikající kováři, šperkaři i obchodníci.

Přečtěte si také

Podvodní archeologové objevili první rituální jezerní lokalitu Keltů. Nové nálezy zcela přebíjejí…

6. 8. 2024

Proč odešli?

Keltská éra v této oblasti skončila kolem přelomu letopočtu, kdy do Čech začaly pronikat germánské kmeny. Germánský kmen Markomanů stradonické oppidum vypálil a většina Keltů byla donucena odejít nebo se postupně asimilovala s nově příchozím obyvatelstvem. S jejich odchodem skončila v Čechách jedna z nejvyspělejších pravěkých civilizací a nastalo období úpadku, o kterém víme jen málo.

Takže odpověď na úvodní otázku autorů zajímavé knihy Skvosty hradů pravděpodobně zní ne, protože vždyť rozsáhlé keltské sídlo podlehlo již před změnou letopočtu náporu bojovných Germánů, obyvatelé byli pobiti nebo se rozutekli bůhví kam a z oppida zbyly v době středověku nanejvýš už jen příkopy a valy.

Přečtěte si také

Od keltských Bójů máme Čechy: Geografické názvy, které poodhalují nejstarší osídlení naší země

6. 9. 2023

Jak šel čas s hradem Nižbor

„Stavebníkem nižborského hradu byl před rokem 1265 asi král Přemysl Otakar II. Zpočátku šlo o lovecké sídlo, jedno z mnoha, kterými čeští panovníci vyšperkovali velký lovecký hvozd, táhnoucí se na západ a jihozápad od Prahy. Přemysl i jeho syn Václav II. tady často a rádi pobývali, jejich následovníci ve 14. století však dávali přednost jiným hradům a Nižbor se často dostával do zástavy různých šlechtických rodů. V roce 1425 se jej zmocnili husité, pak dlouho chátral a důkladné opravy se dočkal až v 1. polovině 16. století, kdy dostal mimo jiné nové pozdně gotické opevnění,“ uvádí publikace.

Renesanční přestavbou na počátku 17. století se změnil na zámek, v němž od 2. poloviny 17. století sídlili Morzinové, pak Schwarzenberkové a po nich Valdštejnové, kteří mu v letech 1720 až 1724 dali barokní podobu. Dědictvím nakonec přešel na Fürstenberky a zůstal jim až do roku 1929. Jako stálé panské sídlo.

„Pachatelé“ se vrátili na místo činu

Keltové, obývající zdejší prostor před více než dvěma ticíci lety, se do Nižboru v posledních letech opět vrátili. Právě jim je věnována netradičně pojatá expozice v rekonstruovaných zámeckých prostorách. Sídlí tady Informační centrum keltské kultury, stálá expozice je ve třech místnostech a na chodbě prvního patra. Názvy jednotlivých částí znějí lákavě - Velký keltský pochod, Od Samainu do Beltainu a od Beltainu k Samainu, Doma v třetině Evropy, Život, práce a smrt Keltů aj. Pořádají se tu i zajímavé keltské slavnosti.