Hospodský kvíz: Ověřte si, zda jste na tom dobře s všeobecnými znalostmi
Foto: ridofranz / Depositphotos
4 min
Gepard je nejrychlejším běžcem této planety, ovšem je schopný běžet jen několik sekund, než se unaví. S tímto své přátele nejspíše neoslníte. Zkuste jim však říci povídku o původu kávy a všichni budou jedno ucho.
Reklama
Kávovník a jeho cesta do Evropy
Představte si pastýře někde v horách Etiopie v 9. století. Jmenoval se prý Kaldi a jednoho dne si všiml, že jeho kozy jsou po konzumaci červených bobulí z neznámého keře nezvykle plny energie – poskakovaly a nedokázaly přestat. A právě tak začíná jedna z legend o objevení kávy. Ať už je na tomto příběhu pravdy, kolik chce, káva jakožto rostlina se skutečně rozšířila nejdříve z Etiopie do Jemenu, kde se začala připravovat jako nápoj.
Původně se používala hlavně v klášterech, protože pomáhala mnichům zůstat vzhůru při dlouhých nočních modlitbách. No a pak už to šlo rychle – v 17. století se káva dostala do Evropy a způsobila pořádný poprask. Ze začátku sice jejím účinkům někteří nedůvěřovali, ale velmi brzy se stala nejen oblíbeným nápojem, ale i společenskou záležitostí. Tzv. kávové domy, kterým se v Anglii říkalo penny universities, se staly místem, kde se scházeli intelektuálové, umělci, filozofové i politici. U šálku kávy se diskutovalo, tvořilo, plánovalo – a ovlivňovala se tam celá kulturní a politická atmosféra tehdejších měst. Možná právě díky kávě vzniklo tolik skvělých nápadů, které tehdy změnily svět.
Legenda praví, že pastevec Kaldi v Etiopii objevil kávu poté, co si všiml, že jeho kozy byly po snědení červených bobulí z kávovníku neobyčejně energické a živé a kvůli nadbytku energie nechtěly v noci spát. Tento nápoj pak našel cestu do arabského světa, kde se poprvé začal připravovat a pít.
Smithsonian Magazine, článek „The history of coffee“
Rafflesia arnoldii – květina největší i nejpodivnější
Víte, jaká je na světě největší květina? Ne, není to žádná vznešená orchidej, ale podivuhodná a trochu strašidelná Rafflesia arnoldii. Tahle rostlina neroste na louce ani v květináči – žije schovaná v deštných pralesích jihovýchodní Asie, kde se chytře přichytí na liánu a žije na ní jako parazit. Nemá listy, stonky ani kořeny – ano, správně, po většinu času je neviditelná. Jen jednou za čas se z ní vyklube obrovský květ, který může mít až metr v průměru a vážit kolem 10 kilogramů. Zní to impozantně? To ano.
Ale pozor – tenhle květ nejenže vypadá jako z jiného světa, ale také opravdu silně zavání. Vydává zápach podobný tlejícímu masu, čímž láká mouchy a brouky, kteří ho opylují. Kvete jen několik dní, pak zmizí, a člověk musí mít velké štěstí, aby ho v přírodě zahlédl.
Kvůli své vzácnosti a specifickému způsobu života se dnes řadí mezi ohrožené druhy – ničí ho především úbytek tropických pralesů. I přesto zůstává fascinující ukázkou toho, jak kreativní příroda dokáže být. A ať už vás ten zápach odradí nebo ne, jednou se o této květině asi stejně dozvíte jako o zajímavosti i někde jinde – říká se jí totiž i květina mrtvých, nebo mrtvá Lily. Nemá ji téměř žádná botanická zahrada. Má dokonce i české pojmenování, říkáme jí raflézie Arnoldova.
Květ v pohybu, když rozkvétá a opět se zavírá, můžete vidět zrychleně v tomto videu. Jistě budete souhlasit, že zrychlený záběr ještě přidává na podivnosti celé rostliny.
Toto byly méně známé zajímavosti, ale máte všeobecné znalosti?
Připravili jsme si pro vás kvíz, kde můžete otestovat znalosti, které jste se naučili před mnoha a mnoha lety. To však neznamená, že tyto znalosti nemáte. Zalovte v paměti a úspěšně projděte naším kvízem.
Kvíz
Jsme si jisti, že vás informace v článku i samotný kvíz zaujaly a pobavily a že máte co sdílet se svými nejbližšími. Pro více zábavných, ale i zcela vážných faktů si rozklikněte jeden z našich dalších kvízů a potrapte své mozkové závity.
