HOSPODSKÝ KVÍZ: 9 z 10 čechů tvrdí, že to dají. A pak jen mlčí

HOSPODSKÝ KVÍZ: 9 z 10 čechů tvrdí, že to dají. A pak jen mlčí

Foto: Syda_Productions / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Je zajímavé, kolik si toho nevybavíme, když naše tělo zpracovává alkohol. A špatné odpovědi jsou mnohdy úsměvné, pokud si následně uvědomíme svou chybu. Zkuste si náš hospodský kvíz třeba s přáteli u pivka.

Obsah článku
  1. Obojživelník s výjimečnou schopností regenerace, který přitahuje pozornost vědců
  2. Kde se vzaly fjordy
  3. Máte dost všeobecných znalostí?
  4. Kvíz

Opakování je matkou moudrosti. A to nejen když se učíme něco nového nebo když si na to vyhradíme čas předem. Co takhle své přátele překvapit, když to vůbec nečekají? Zkuste si náš kvíz, který prověří vědomosti vaše i vašich nejbližších. Napřed si ale přečtěte dvě zajímavosti, díky kterým budete znít o něco chytřeji než doposud.

Obojživelník s výjimečnou schopností regenerace, který přitahuje pozornost vědců

Původně z mexického jezera Xochimilco, existují obojživelníci, kteří jsou známí především svým doživotním larválním stádiem. Řeč je o roztomilých axolotlech, kteří mají úžasnou schopnost regenerace a kteří bohužel jsou nyní téměř vyhynulí, za což může znečištění jejich přirozeného prostředí a jejich predátoři, kteří nejsou původní – jde o invazivní druhy. Nicméně jejich schopnost regenerace není tak obyčejná jako u jiných živočichů, kteří jsou regenerace schopni.

Na rozdíl od jiných druhů se schopností částečné regenerace, axolotl dokáže zregenerovat amputované končetiny, ale také části životně důležitých orgánů, včetně kousků srdce, některých mozkových center a míchy. Navíc dokáže dýchat kůží, což znamená, že je schopen přežít i v oblastech chudých na podíl kyslíku ve vzduchu.

Axolotl (Ambystoma mexicanum) je ve vodě žijící mlok, který dokáže zregenerovat více částí svého těla, včetně končetin a vnitřních orgánů, jako jsou srdce, mozek a plíce.

W. A. Vieira et al., ve vědeckém článku Advancements to the axolotl model system for regeneration and aging (2019)

Kde se vzaly fjordy

Fjordy jsou nám známé především ze Skandinávie a jsou to velmi krásné vodní útvary. Víte ale, jak fjordy a jejich prudké svahy vznikaly (a mnohé vznikají dodnes)? Napřed si povězme, že většinou vznikaly někdy kolem doby ledové vlivem působení ledovců. Ty svým pohybem a vlivem váhy vyhloubily v krajině hluboké údolí. Jakmile daný ledovec na konci doby ledové roztál, tato údolí byla zaplněna mořskou vodou.

Pokud se chcete na fjordy podívat, můžete zajet do Norska či Finska, ale také je najdete v Kanadě, Chile či na Novém Zélandu.

Opravdu hezkou fotku fjordu můžete vidět i zde na Pinterestu.

Máte dost všeobecných znalostí?

Podstupte náš kvíz všeobecných znalostí a zjistěte, kolik toho opravdu znáte. Máte stejné znalosti jako většina lidí? Pevně věříme, že ano.

Kvíz

Jsme si jisti, že jste si vzpomněli i na to, co jste dlouho považovali za zapomenuté. A pokud ne, nezoufejte. Když nějakou informaci nepoužíváte několik desítek let, je opravdu velmi obtížné ji potom vyhrabat v krátkém čase. Zkuste si také další z našich kvízů a zjistěte, kolik si toho pamatujete v jiných oblastech.

Reklama
Reklama