Havárie letu American Airlines 1420: Špatné počasí a chyba unavené posádky stály jedenáct životů
Foto: Public domain, Wikimedia commons
4 min
Špatné počasí znamená pro létání vždy komplikaci. Dnešní letadla a jejich posádky si s ním samozřejmě umí ve většině případů poradit, pokud se ale tento rizikový faktor spojí s dalším, neštěstí nemusí být daleko.
Reklama
Běžný den posádky
Prví červnový den roku 1999 začal pro společnost American Airlines a její zaměstnance jako každý jiný. Řada velkých letadel určených pro transkontinentální spoje byla nad ránem ve vzduchu, desítky těch menších se měly co nevidět vydat na své obvyklé linky po domovských Spojených státech. Tak tomu bylo i v případě stroje McDonnell Douglas MD-82 s registrací N215AA.
Stroje MD-82 patřily u společnosti k nejpoužívanějším a celkově jich v barvách American Airlines létalo mezi lety 1983 a 2019 plných 270. Jednalo se o dvoumotorový letoun určený pro kratší a střední tratě, jehož kapacita činila až 160 pasažérů. V osudný den si jeden takový na letišti v Chicagu převzala posádka 48letého kapitána Richarda Buschmanna. Jednalo se o zkušeného pilota se zkušenostmi z amerického letectva a náletem více než 10 tisíc hodin, z toho polovina byla na stroji tohoto typu.
Posádka měla naplánovaný let z Chicaga do St. Louis a poté do Dallasu. Z Dallasu měla potom večer letět do Little Rocku v Arkansasu a tam svůj pracovní den zakončit. První úseky cesty proběhly v klidu a standardním způsobem. Jak ale každý, kdo občas cestuje letadlem dobře ví, čím déle odpoledne a k večeru, pravděpodobnost zpoždění se přece jen zvyšuje. Letadla během dne nabírají zpoždění z nejrůznějších důvodů a není neobvyklé, že večer si musí cestující občas trochu počkat.
Také kapitán Buschmann přistál v Dallasu se zpožděním 39 minut. Šlo o zdánlivou maličkost, přesto mu způsobila vrásky na čele. Do Little Rocku mělo letadlo startovat ve 20:28 a on teprve ve 20:10 přistával. Aby toho nebylo málo, v oblasti panovalo toho dne velmi špatné počasí a let proto nabíral další zpoždění. Posádka měla totiž použít jiný stroj, který v Dallasu stále nebyl. Společnost však našla řešení, resp. jiné letadlo, a kapitán Buschmann se tak setkal se zmíněným strojem s imatrikulací N215AA.
Let 1420 startuje
Kapitán informoval řízení letové provozu, že nejzazším okamžikem pro vzlet je čas 23:16. Pokud by se do té doby odstartovat nepovedlo, nebylo by možné letět vůbec, neboť posádky by překročila maximální dobu ve službě, která činila 14 hodin. Díky novému letadlu ale nakonec vše dopadlo zdánlivě dobře a let American Airlines 1420 dostal povolení ke startu do Arkansasu ve 22:40.
Ve 22:54 dostali piloti zprávu o bouřce blížící se ze severozápadu k letišti Adams Field v Little Rock (dnes nese toto letiště jméno Billa a Hillary Clintonových). V úvahu připadaly tři možnosti. Tou první bylo pokračovat v letu a přistát, druhou potom návrat do Dallasu a třetí odklon na letiště v Nashvillu. Piloti se rozhodli pro první možnost s tím, že věřili v to, že přistání stihnou ještě před příchodem nejhorších podmínek.
Osudné přistání
Bylo před půlnocí a letadlo se blížilo k letišti Little Rock. Atmosféra v kabině začínala být napjatější, neboť panovala velmi špatná viditelnost a podmínky se neustále zhoršovaly. Unavení piloti, kteří již byli na samé hranici povoleného přídělu hodin, se v napjaté atmosféře začali připravovat na přistání a bohužel přitom opomněli jeden podstatný krok. Nebylo totiž aktivováno automatické vysunutí brzdícího štítu, který byl v aktuálních podmínkách potřebný.
Letadlo se dotklo ranveje ve 23:50 a na mokrém povrchu začalo klouzat. Piloti aktivovali zpětný chod i ostatní způsoby brždění, letadlo se ale přesto stalo neovladatelným a sjelo z dráhy. Stroj poté narazil do světelného pole a trup se rozlomil na tři velké části. Ve střední a zadní části trupu navíc vypukl požár.
Ti, kteří toho byli schopni, se za každou cenu snažili dostat z letadla. Za několik minut dorazily záchranné složky a začaly pomáhat s evakuací a ošetřováním raněných. Přímo na místě zemřelo osm cestujících a také kapitán Buschmann. Další dvě osoby podlehli svým zraněním v nemocnici.
Vyšetřování ukázalo na chyby pilotů. Za daných podmínek měli v první řadě přistání přerušit a přistát na jiném letišti. Navíc opomněli vysunout brzdící štít, což přispělo k vyjetí stroje z dráhy. Současně ale zpráva upozorňovala i na vyčerpanost pilotů. Dnes stojí na místě nehody památník letu 1420.
