První žena v kosmu: Valentina Těreškovová bojovala s nevolností a strachem o život

Když Valentina Těreškovová v roce 1963 odstartovala do vesmíru, svět jásal. Sovětský svaz získal další triumf a lidstvo novou hrdinku. Za historickým letem se však skrýval příběh fyzického vyčerpání, psychického kolapsu i dramatického přistání, o němž se dlouhá léta mlčelo.

Hrdinka Sovětského svazu, která měla mlčet

Stala se symbolem pokroku, odvahy a rovnosti. První žena, která opustila Zemi, byla oslavována jako důkaz technologické i ideologické převahy Sovětského svazu. Jenže Valentina Těreškovová nebyla jen ikonou propagandy, byla také mladou ženou, která se ocitla v extrémní situaci, na niž nebyla připravena ani fyzicky, ani psychicky. Byla jednoduše vybraná z řady uchazeček a odmítnout nemohla. Skutečný průběh její mise vyplul na povrch až po pádu železné opony.

Dcera dělníků a „ideální kandidátka“

Valentina Vladimirovna Těreškovová se narodila 6. března 1937 v západním Rusku do rodiny dělníků. Otec pracoval jako traktorista, matka jako švadlena v továrně. Rodinný osud zásadně poznamenala válka, otec padl v rusko-finské válce, když byly Valentině necelé tři roky. Brzy tak poznala tvrdou realitu života.

Po osmé třídě musela odejít ze školy a pomáhat živit rodinu. Přesto se později dokázala ke vzdělání vrátit a aktivně se zapojila do komunistických mládežnických organizací. Zlomovým momentem se stal parašutismus, kterému se začala věnovat ve 22 letech. Právě tato záliba, spolu s politickou loajalitou a „správným“ původem, z ní udělala ideální kandidátku pro sovětský kosmický program.

Po letu Jurije Gagarina bylo rozhodnuto: další velký triumf musí být žena ve vesmíru.

Tři dny, které změnily dějiny

Kosmická loď Vostok 6 odstartovala 16. června 1963 z kazašského Bajkonuru. Valentina Těreškovová se tím okamžikem zapsala do historie jako první žena, která obletěla Zemi. Ve vesmíru strávila téměř 72 hodin a absolvovala 48 oběhů planety.

Oficiální zprávy hovořily o bezchybné misi a statečné kosmonautce. Skutečnost byla ale mnohem temnější. Těreškovová trpěla silnou nevolností, opakovaně zvracela, byla dezorientovaná, propadala pláči a vyčerpáním usínala i během plnění úkolů. Neustále ji tlačily popruhy a kosmická strava jí způsobovala žaludeční potíže. Její pracovní výkon byl podle pozdějších zjištění velmi nízký a klíčové testy manévrování lodi nezvládla.

Dnes bychom její stav bez váhání označili za psychické zhroucení.

Nejhorší chvíle: návrat na Zemi

Pokud byl let samotný utrpením, přistání se proměnilo v noční můru. Automatický pilot musel být na poslední chvíli přeprogramován a ve hře byla i možnost ručního řízení. To by však kosmonautka v daném stavu pravděpodobně nezvládla.

Nakonec došlo ke krizovému řešení. Těreškovová se musela z návratové kapsle katapultovat ve výšce přibližně sedmi kilometrů nad zemí. Při opuštění lodi si navíc o konstrukci ošklivě poranila hlavu. Dopadla tvrdě, potlučená, vyčerpaná a hladová.

A právě tehdy zazněla slova, která dnes patří k nejznámějším momentům kosmické historie:

Nepřibližujte se. Kde to jsem?

Pistole, pastevec a obrovská úleva

První, kdo Valentinu Těreškovovou po přistání objevil, byl místní pastevec. Kosmonautka na něj podle rozkazu okamžitě namířila pistoli. Nebylo totiž jisté, zda přistála na území Sovětského svazu, a v době studené války bylo nepředstavitelné, aby se dostala do rukou Američanů.

Pastevec jí klidně a stroze odpověděl, že se nachází v Altajském kraji, tedy hluboko v srdci Sovětského svazu. Teprve tehdy si Těreškovová mohla poprvé po třech dnech skutečně oddechnout. Nejhorší měla za sebou. Poté ještě stihla pokazit další misi. Měla totiž zůstat hladová, aby vědci mohli prozkoumat její trávicí systém. Valentina se ale zachovala naprosto přirozeně a nechala se od pastýřů pohostit, než si ji vyzvedla armáda. 

Mlčení jako součást mise

O všech potížích musela mlčet. Následovalo triumfální turné po Sovětském svazu i spřátelených zemích, medaile, vyznamenání a nekonečné projevy. Šéf kosmického programu Sergej Koroljov měl po misi údajně prohlásit:

Více žen v kosmu? Nikdy!

Další sovětská kosmonautka, Světlana Savická, se do vesmíru dostala až o 19 let později.

Od kosmonautky k političce

Těreškovová působila jako instruktorka ve Středisku Jurije Gagarina, provdala se za kosmonauta Andrijana Nikolajeva a narodila se jim dcera Jelena. Manželství však skončilo rozvodem. Později se znovu vdala za lékaře Julije Šapošnikova.

Už v 60. letech vstoupila do politiky a dlouhá léta byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. Po rozpadu svazu zůstala veřejně činná, dosáhla hodnosti generálmajorky a od roku 2011 byla poslankyní ruské Státní dumy za stranu Jednotné Rusko. V březnu jí bude 89 let.

Odkaz ženy, která se sice nechovala hrdinsky, ale přece jen byla první

Valentina Těreškovová se zapsala do dějin jako průkopnice. Její příběh ale není jen oslavou úspěchu – je také varováním, jak vysokou cenu mohou mít velké politické ambice. Za historickým letem stála mladá žena, která byla hozena do extrémní situace a o svém zážitku byla nucena mlčet.

Dnes už víme, že hrdinství Valentiny Těreškovové nespočívalo jen v tom, že letěla do vesmíru. Spočívalo i v tom, že se dokázala vrátit.