Přerušte kruh: Jak se vymanit z generačních očekávání a tlaků
Foto: BearFotos / Shutterstock
4 min
Možná vůbec nechcete být jako vaše matka. A dokonce si myslíte, že nejste. Jenže je jeden hluboce zakořeněný zlozvyk, který nové generace matek přenáší do svých rodin. I přesto, že si myslí, že ho ze své psychiky vymýtily.
Reklama
Nejhorší zlozvyk českých žen, který jsme se naučily od svých matek. Možná byste měli celou řadu podobných zlozvyků a je docela těžké vybrat ten nejhorší a nejrozšířenější.
Klidně mezi ně můžeme zařadit záležitosti, které se netýkají jenom žen, ale často jsou v nich přeborníci i muži:
- Tvoření tiché domácnosti, protože neumíte řešit problémy
- Snadnou urážlivost a obviňování druhých bez sebereflexe
- Hádavost, zejména ve chvíli, kdy jsme unavené a už nemáme kapacitu něco řešit
To jsou všechno viditelné zvyky, které nás dřív nebo později stojí vztah, nebo s nimi začneme něco dělat, protože jsou nepříjemné všem kolem. A víme, že to není správně, byť jsme třeba takové scény měly doma za dětství na denním pořádku.
Tady je vlastnost, která je tichá, podlézavá a často změnila podobu. Vaše matka ji měla, vy také. Jenže u vás vypadá jinak.
Tvoř kolem sebe dobrou náladu, jinak je to tvoje vina!
Generace matek před námi: „Co tomu řekne sousedka?“
Tato generace se velmi ráda ohání retro povyšováním ve stylu „my jsme praly plínky v pračce a vy nestíháte s robotickým vysavačem“. Odpovědi jsou pak ve stylu, že velké části žen pomáhaly prarodiče, bylo snazší bydlení i práce. Leháro, dá se říct. Jenže i tyhle matky měly své těžkosti. Nejrozšířenějším vnitřním strachem byl strach z pomluvy okolím. Schválně se zeptejte dnešních babiček, kolik toho doopravdy doma dělaly jen proto, aby je nepomluvila sousedka. Možná by raději tu bábovku v neděli nepekly, okna nebyly x krát ročně a třicet druhů cukroví na Vánoce bylo taky zbytečných. Jenže v podobném strachu vychovávaly i své dcery, peskovaly je „aby nedělaly ostudu“, ať už šlo o školní výsledky, oblečení, účes, použitá slova, chování. A tyto dcery si to nesou dál. Možná naše matky měly pocit, že udrží-li dobrou pověst své rodiny, budou mít spokojenou rodinu. Často to však bylo kontraproduktivní a domů to vnášelo jen nepohodu, nesváry a traumátka z „nedělních úklidů“.
Generace dnešní matek: „Všechno je moje vina, nestíhám.“
Dneska se tento podvědomý tlak na to, že matka je tím, kdo tvoří pohodu v domácnosti ještě silnější. Podpořený násobně těžšími nároky školních institucí, finančními i mentálními. Jen být neustále online, aby vám neunikla novinka v daních, domácí úkol dítěte nebo pracovní úkol, je namáhavé. Neempatický partner nebo matka, tchýně pak může jen v pár slovech vyvolat až trvalý pocit, že cokoliv v tomto soukolí selže, je vaše vina. Zapomenutý domácí úkol, termín u lékaře nebo chybějící cokoliv v lednici. Pokud je navíc na rodinné povinnost žena sama, tlak se zvyšuje.
Naše matka byly posedlé dokonalostí a strachem z křivého slova. Generace jejich dcer se preventivně bičuje už sama. Napětí, které předáváme našim dcerám.
Nebo ne? Pokud si tento faktor uvědomíme, můžeme s ním pracovat. Vědomě vypouštět skutečně nedůležité úkoly nebo je delegovat, máme-li komu.
Pravda, naše dcery budou žít životy zase zcela jiné. Pokud jim něco předáme, je těžko odhadovat, jakou to bude mít podobu.
Ne, druhým na vás fakt nezáleží
Možná stačí si zapamatovat dvě věci:
- druhým na vás vážně nezáleží, informace o vás si druhý den už nepamatují
- jste-li terčem jejich vášnivého pomlouvání, patrně mají problém oni sami se sebou
