Ethiopian Airlines, let 961 dne 23. listopadu 1996: Únos letadla vykonali tři muži z Etiopie, všichni zaplatili životem

O letadle a posádce

Letadlo poprvé vzlétlo v roce 1987, na konci třetího čtvrtletí. Bylo tedy staré devět let, když se stal jeho únos. Pracovníci společnosti Ethiopian Airlines ho přezdívali Zulu, ne proto, že by mělo být v Zulu vyrobeno, nýbrž podle posledního písmena jeho registračního kódu. Posádka byla zkušená, avšak zajímavou historii měl velící pilot, Leul Abate, kterému tehdy bylo čtyřicet dva let. Ten měl za sebou již dva únosy letadel, které pilotoval. V obou případech se naštěstí nic nestalo, letadla zůstala vcelku a ztráty na životech nebyly žádné, únosci se tehdy vzdali.

To však nebyl případ letu 961 společnosti Ethiopian Airlines. Letadlo mělo zpoždění, a aby se nestřetlo s jiným letadlem, počkalo na další plánovaný let. Devět minut po osmé hodině ranní konečně vzlétlo.

Přečtěte si také

Tragédii letu Aeroflot 593: Děti v kokpitu a katastrofální chyba

3. 7. 2024

Únos nastal již dvacet minut po odletu

Pouhých dvacet minut po odletu se únosci, dva nezaměstnaní absolventi střední školy a jeden zdravotní bratr, se zvedli a vnikli do kokpitu. V kokpitu si rychle přivlastnili sekyru a hasící přístroj, poté ohlásili unesení celého letadla a vyhrožovali pilotům, že letadlo vyhodí do povětří, pokud neudělají, co oni nařídí. Oznámili, že v letadle mají ještě osm kompliců (což se později ukázalo jako nepravda) a bombu, kterou se nezdráhají nechat vybuchnout.

Poté vykázali prvního důstojníka z kokpitu a přes interkom oznámili cestujícím ve třech světových jazycích angličtině, francouzštině a amharštině, že letadlo bylo uneseno, a pokud ze sebe někdo bude chtít udělat hrdinu, ihned odjistí bombu (údajná bomba se v letadle opravdu nacházela, byla to však pouze zakrytá láhev s alkoholem).

Zbývající pilot, který zažil již dva únosy letadla, se mezitím snažil únoscům marně vysvětlit, že kvůli nedostatku paliva nemůže změnit směr do Austrálie, kam mu nakázali letět. Již v tuto dobu si všímal podivného chování únosců, budili dojem, že je život nebaví a chtějí někde po cestě havarovat.

Únosci nebyli nadšení, když stále viděli pevninu, a nařídili odbočit nad oceán. Pilot, aby je zmátl, zamířil mezi Afriku a Madagaskar, na souostroví nazývající se Komorské ostrovy. Jakmile pevnina zmizela z dohledu, jeden únosce zůstal v kokpitu a další dva odešli mezi cestující.

Komplikace během nouzového přistání

Za stálého oznamování, že palivo do Austrálie nevystačí, pilot doletěl až k blízkosti ostrovů. Letadlu téměř došlo palivo. Neustále kroužilo kolem ostrovů s úmyslem přistát na tamním letišti. Avšak v 11:41 přestal fungovat motor č. 2. V tu dobu se únosce rozhodl poradit se se svými komplici a odešel z kokpitu. Kapitán toho využil, aby informoval cestující o tom, co se děje a co se chystá udělat. Hlavní únosce se rychle vrátil a vyrval kapitánovi mikrofon. Zakrátko přestal fungovat zbývající motor. Ze záznamníku v letadle vyplývá, že kapitán odmítá zvýšit rychlost sestupu, říká únosci, že stejně všichni zemřou. Zakrátko přestal fungovat i záznamník.

Kvůli roztržce s únoscem pilot ztratil přehled o tom, kde se letiště nachází, a rozhodl se nouzově přistát na vodní hladině. Letadlo se těsně před stykem s vodou naklonilo. Následně se naklonilo doleva, když levý motor narazil do korálového útesu. Letadlo se rozpadlo, jakmile se ocitlo ve vodě celé, a rychle se potápělo. Cestující, kteří si nasadili záchranné vesty ještě v letadle, již nemohli z letadla ven a utopili se. Spousta přihlížejících turistů přispěchala na pomoc. Byli mezi nimi potápěči a lékaři. Jedna turistka si pád letadla natáčela v domnění, že se jedná o speciální letecké představení, které mělo turisty pobavit.

Další osud přeživších

Dva kilometry daleko stála nejbližší nemocnice, kam byli přeživší převezeni. Ještě ten den byli opět převezeni, tentokrát do nemocničního centra v Moroni, cílové stanice letu. Zraněné opět čekala cesta, tentokrát na Réunion. Tam zemřel jeden člověk, a tak se dosáhlo konečného výsledku 125 obětí únosu letadla. Nezranění lidé byli převezeni buď do Keni, nebo do Jihoafrické republiky.