El Niño ovlivňuje ceny běžných potravin. Zdražuje přes 20 výrobků
Foto: Pexels
4 min
Teplá voda v Tichém oceánu rozehrává nebezpečnou partii, jejíž konec pocítíte přímo ve své peněžence. El Niño si málokdo spojuje s ranním šálkem kávy nebo nákupem rýže v českém supermarketu. Přesto existuje neviditelný řetězec, který promítá změny klimatu do cenovek na našich regálech.
Reklama
Mechanismus, který přenáší sucho až do českých obchodů
Celý proces začíná nenápadně. Nadprůměrné oteplení povrchových vod v centrální a východní části rovníkového Pacifiku mění globální atmosférickou cirkulaci. Tento klimatický jev, známý jako El Niño, spouští dominový efekt.
Výpadky sklizní v klíčových produkčních oblastech vedou k poklesu globální nabídky. Následně rostou ceny na světových komoditních burzách. Zpracovatelé surovin tento náraz zažijí jako první, ale s odstupem šesti až dvanácti měsíců se zvýšené náklady promítnou i do koncových cen v českých maloobchodech.
Dvacet produktů v ohrožení: Co všechno El Niño zdražuje?
Dopady tohoto klimatického jevu jsou neuvěřitelně široké a zasahují téměř každý roh potravinářského trhu. V západní Africe, konkrétně v Pobřeží slonoviny a Ghaně, extrémní sucho omezuje tvorbu plodů kakaa. To přímo zvyšuje výrobní náklady čokolády kvůli dražšímu kakaovému máslu a prášku.
Milovníci kofeinu čelí dvojímu úderu. Sucho ve Vietnamu a Indonésii poškozuje úrodu kávy Robusta, což zdražuje instantní kávu. Extrémní srážky v Brazílii naopak narušují sklizeň a kvalitu zrn kávy Arabica, zatímco sucho ve Střední Americe ničí její kvetení.
Nedostatek srážek v Indii a Thajsku navíc oslabuje monzuny, což drasticky snižuje výnosy třtinového cukru.
Podobně dramatická situace panuje u základních potravin. Sucho v jihovýchodní Asii nutí země jako Indie a Vietnam k vládním omezením exportu rýže, aby zajistily vlastní trh, což vyhání její globální ceny vzhůru.
Dlouhotrvající sucho v Indonésii a Malajsii, které produkují 85 % světové nabídky, snižuje výnosy palem a zdražuje palmový olej.
Změny teploty vody v Pacifiku u Peru zase vyhánějí ančovičky do hlubších vod. To vede k uzavírání rybolovných kvót a výpadku produkce rybí moučky. Tento výpadek okamžitě zvyšuje náklady na krmivo pro chované lososy v akvakulturách.
Seznam ohrožených komodit tím ale nekončí. Sucho a extrémní teploty v Brazílii a na Floridě podporují šíření zákeřné bakteriální choroby greening u pomerančového džusu. V Ekvádoru zase silné srážky a záplavy poškozují infrastrukturu plantáží a šíří plísně na banánech.
El Niño zvyšuje riziko sucha v Austrálii, což ohrožuje tamní export pšenice.
Nestabilní srážky v Jižní Americe destabilizují výnosy sóji a extrémní sucho v jižní Africe decimuje úrodu krmné i potravinářské kukuřice. Sucho na Filipínách omezuje produkci kokosového oleje a nepříznivé počasí v Keni, Indii a na Šrí Lance zpomaluje růst lístků pro kvalitní čaj.
Vliv pociťuje i živočišná výroba a průmysl. Sucho v Austrálii a USA nutí farmáře k předčasným porážkám kvůli nedostatku pastvy, což dlouhodobě vede k nedostatku skotu a růstu cen hovězího masa.
Extrémní sucho v Indii a nestabilní srážky v USA snižují kvalitu bavlny. Nepravidelné srážky a záplavy v Thajsku a Malajsii zase narušují sběr latexu pro přírodní kaučuk. Celou mozaiku uzavírá sucho ve Vietnamu, které poškozuje plantáže a snižuje výnosy černého pepře.
Je El Niño jediným viníkem?
Samozřejmě nemůžeme všechno svádět jen na El Niño. Ceny potravin ovlivňuje celá řada dalších faktorů – od cen energií a pohonných hmot přes náklady na dopravu a hnojiva až po ozbrojené konflikty nebo obchodní omezení. Svou roli hraje také vývoj měnových kurzů a situace na světových komoditních trzích.
El Niño přesto patří mezi významné přírodní jevy, které dokážou s cenami potravin citelně zahýbat. Když v několika důležitých zemědělských oblastech světa současně způsobí sucho, vedra nebo naopak přívalové deště, sklizeň bývá nižší a nabídka některých plodin klesá. A jak ukazují zkušenosti z minulých desetiletí, omezená nabídka se dříve či později promítne i do cen, které platíme v obchodech.
