Panenské pohoří Picos de Europa, kde se 5000 let hospodaří stejně, stálo u počátku vyhnání Arabů z Pyrenejského poloostrova
Foto: Luis Fermín TURIEL PEREDO / Creative commons, CC-BY-SA
Vápencový blok o rozloze 40krát 40 km je součástí Kantabrijského pohoří, zde zvaného Cordillera Cantabrica, které se táhne severem Španělska, od západu k východu, kde přechází do menších horských masivů navazujících na Pyreneje.
Celé Picos de Europa (v překladu vrcholky Evropy) bývají členěny na západní, střední a východní část. V nejvyšší centrální části jsou i obě nejvyšší hory, zatímco velkou část západních Picos de Europa zabírá Národní park Covadonga. Kilometry rozeklaných hor a horských luk, které nahradily původní les, hory jsou tvořeny strmými vápencovými věžemi a k jejich nejvyšším vrcholům patří Naronso de Bulnes (2515 m. n. m.) a Torre Cerreda (2515 m. n. m.). Každý rok od prosince do května, a někdy ještě déle, je tato oblast pokryta silnou vrstvou sněhu, ale po tání, které přichází v pozdním jaru, vybuchne životem a karnevalem barev a vůní mnoha lučních květin.
Staletá obranná historie
„Když roku 722 postupovalo arabské vojsko údolím Covadongy v severošpanělské horském masivu Picos de Europa (vrcholky Evropy), bylo zaskočeno útokem španělských povstalců, vedených legendárním Pelayem, kteří na ně ze skal shazovali balvany. Tato bitva, jak se později ukázalo, byla rozhodující pro další osud Pyrenejského poloostrova. Stala se totiž symbolickým začátkem reconquisty, boje za osvobození Španělska od arabské nadvlády," popsal časopis Země světa důležitost místního pohoří.
„Tento nesnadný zápas trval dalších sedm set let, a teprve potom byli Arabové z celého území definitivně vyhnáni. Dnes je na místě památné bitvy, poblíž místa, kde stáli Pelayovi bojovníci, vysoko ve skalním okně vybudována kaple. Pod ní tryská ze skály mohutný pramen, který dole vytváří temné jezero. Ke kapli vede cesta tunelem vytesaným ve skále, kde hoří stovky svící, které zapalují věřící. Ovšem počet návštěvníků tohoto památného místa je tak veliký, že musí být regulován," připomíná cestopisný časopis.
Vrcholky Evropy unikly současnosti
Oblast byla během posledních 5000 let obhospodařována stále stejným způsobem, a tak unikla moderním průmyslovým hnojivům a pesticidům. Kosené louky v nižších oblastech Picos de Europa vznikly z přirozených porostů smíšených dubových a bukových lesů. Ostatní části zalesněné krajiny včetně lesů v přilehlém Národním parku Covadonga na západ od Národní rezervace Saja jsou v Evropě posledním zbývajícím útočištěm zvířecích druhů, které byly kdysi rozšířeny po celém kontinentu, popisuje John Baxter v knize Přírodní divy světa 100 úžasných divů světa přírody.
Jedinečná fauna...
Nejvýznamnější z nich jsou ohrožený vlk iberský a medvěd hnědý spolu s kočkou divokou, ženetkou evropskou, kunou lesní, vydrou říční a prasetem divokým. Na neúrodných kamenitých svazích těchto drsných oblastí se daří tisícům rychlonohých kamzíků. Na Picosu žije ohromné množství ptáků a hlavně dravců, ke kterým patří sup mrchožrout a bělohlavý, orel skalní, orlík krátkoprstý, káně lesní, moták lužní, moták pilich a luňáci. K ostatním ptačím druhům, které stojí za zmínku, patří budníček horský, rehek domácí, datel černý a kavče žlutozobé a červenozobé.
Nález pětice tajemných soch na východě Španělska mění naše pojetí o starověkém životě na tomto území
Motýlí mozajka
V oblastech, kde moderní zemědělská praxe způsobila úbytek lučních ploch, na nichž se sklízela tráva, poklesl současně i počet druhů motýlů. Evropský Picos je rájem pro více než 130 druhů motýlů - mnozí jsou velice krásní, jiní nesmírně vzácní a další se nevyskytují nikde jinde na celém světě, jako například modrásek gavarnienský, modrásek vikvicový, exoticky vyhlížející otakárci. Malí motýli vytvářejí oblaky nad lučními květinami jako opar pohyblivých, pastelově zbarvených stínů.
...a flóra
Rozmanitost květin na těchto kosených loukách nemá v severní Evropě obdoby. Zčásti proto, že se tu nevyskytuje žádný druh dominantní, je v této malé oblasti nahromaděno víc než 550 kvetoucích druhů. Takovou bohatost a rozmanitost umožňuje starodávný, neměnný způsob obhospodařování tohoto prostoru spolu s proměnlivým geologickým podložím i rozdílná nadmořská výška kosených luk.
List napsaný Karlem V., králem španělským, byl rozšifrován. 500 let starý dopis obsahoval informace…
Přírodní lékárna Španělska
Příroda má lék na většinu lidských chorob, což dokazují tradiční léčebné prostředky, nalezené ve známých lučních květinách. Například rdesno hadí kořen se používá k léčbě zažívacích potíží, zatímco listy prvosenky jarní jsou bohaté na vitamin C. Výluh z květů slézu lesního přinese úlevu při různých potížích dýchacího ústrojí a listy hrachoru setého rychle zavírají rány, a omezují tak vznik jizev.