Před nájezdníky se schoval v obří nádobě. Historici našli jeho ostatky po 1600 letech
Foto: Pexels
3 min
Archeologové v Bulharsku našli uvnitř obrovské antické nádoby kompletní kostru mladého muže. Pravděpodobně se v ní ukryl před germánskými nájezdníky kolem roku 400 našeho letopočtu, ale zahynul během požáru.
Reklama
Při vykopávkách starověké římské kolonie Deultum nedaleko bulharské vesnice Debelt objevili archeologové 10. srpna 2026 něco zcela mimořádného: kompletní lidskou kostru schovanou uvnitř gigantické keramické nádoby zvané dolium.
Výzkumný tým vedený doktorem Lyudmilem Vagalinským narazil na pozůstatky mladého muže v severní věžičce u západní římské brány města. „Byli jsme překvapeni,“ uvedl Vagalinskij pro Live Science. Podle něj je vzácné najít lidské ostatky v ruinách antických měst mimo oficiální pohřebiště – pokud nenastaly „mimořádné okolnosti“, jako přírodní katastrofy nebo nepřátelské útoky.
Ukryl se s noži v ruce
Kostra ležela stočená s koleny přitisknutými k bradě, obličejem dolů. V pravé ruce svírala železný nůž, druhý menší jí visel na kroužku u opasku. „Muž našel útočiště v doliu, krčil se tam s koleny přitisknutými k bradě a obličejem otočeným dolů. V pravé ruce svíral železný nůž a druhý, menší, mu visel na kroužku u opasku, ale nebyl to bojovník,“ popsal nález Vagalinskij pro bulharský deník Standart News.
Obrovské nádoby typu dolium patřily k největším keramickým nádobám starověku. Sloužily ke skladování oleje, vína a dalších potravin. Největší exempláře pojaly až tisíc litrů. Tato konkrétní nádoba měřila v průměru necelý metr.
Archeologové odhadují, že muž zemřel kolem roku 400 našeho letopočtu, v době, kdy římské Deultum čelilo vlně útoků východogermánských kmenů a Hunů. Přesnější datování přinesou další analýzy terénních dat.
Požár už zuřil
Přímo na dně nádoby pod kostrou objevili vědci vrstvu popela. To naznačuje, že požár v budově již zuřil, když se muž do nádoby schoval, a pravděpodobně se v ní udusil kouřem.
V okolí nádoby našli archeologové velké množství spálenin – popel, uhlíky, rozbité cihly, dlaždice, začernělé zdi, roztavené sklo a kosti hospodářských zvířat. Obyvatelé města zřejmě při hrozícím útoku hnali dobytek do ochranné věžičky. Mezi troskami se válelo také větší množství bronzových mincí, které lidé pravděpodobně poztráceli v chaosu během nepřátelského útoku.
Výzkumný tým si není jistý, která konkrétní bitva se dotyčnému stala osudnou. Deultum však ve čtvrtém a pátém století čelilo masivnímu tlaku germánských kmenů a Hunů, zatímco Římská říše ztrácela svou dominanci.
Muž se pravděpodobně schoval do nádoby, aby unikl nájezdníkům, ale ti už město zapálili dřív, než se stačil ukrýt. „V každém případě se nepokusil z keramické nádoby vylézt,“ konstatuje Vagalinskij pro Live Science. Jeho poloha připomínala spícího člověka. Ačkoliv nebyl bojovníkem, nože držel připravené pro případ, že by ho útočníci objevili.
Přeživší nad mrtvým postavili novou podlahu
Po skončení útoku přeživší obyvatelé srovnali podlahu zničené věžičky a nahradili ji novou – aniž tušili, že pod ní v doliu leží tělo jejich spoluobčana.
Kostra byla nyní převezena do Sofie, kde ji podrobí analýze fyzičtí antropologové. Příští léto plánuje tým kompletně vykopat celou západní římskou bránu v Deultu, která pochází z doby kolem roku 300 našeho letopočtu. Doufají, že dokončí průzkum severní věžičky a doplní poslední detaily o tragickém konci mladého muže.
