Kolik si v Česku vydělá svářeč ve výškách. Nadprůměrná mzda kompenzuje velká rizika
Foto: Pexels
4 min
Visíte na tenkém laně desítky metrů nad zemí, kolem vás fouká ledový vítr a vy musíte s naprostou přesností ovládat nástroj produkující teplotu tisíců stupňů. Profese láká na výdělky, které běžným zaměstnancům berou dech. Za nablýskanými ciframi se ale skrývá extrémní riziko a fyzická námaha, kterou lidské tělo zvládne jen omezenou dobu.
Reklama
Mýtus o dvousotisícovém platu: Jaká je realita v Česku?
Mezi lidmi kolují legendy o tom, že si řadový svářeč ve výškách v České republice běžně odnáší domů 120 000 až 200 000 Kč čistého měsíčně jako zaměstnanec. Skutečnost? Mnohem střízlivější.
Tyto astronomické částky se týkají náročných turnusů v zahraničí – v Německu, Norsku či Nizozemsku. Nebo extrémně specifických a život ohrožujících prací, jako je saturační svařování hluboko pod vodní hladinou. V tuzemsku vypadá realita jinak.
Standardní svářeč v zaměstnaneckém poměru si v Česku vydělá mezi 42 000 Kč a 60 000 Kč hrubého měsíčně. Přidáte-li k této profesi horolezeckou výbavu a odvahu pracovat nad volnou hloubkou, vzroste průměrná mzda na 60 000 Kč až 90 000 Kč hrubého měsíčně včetně rizikových příplatků a diet. Čistý příjem zaměstnance v Česku je tak ve srovnání s internetovými mýty zhruba poloviční.
Život na laně: Když rozhoduje každý milimetr a vteřina
Svařování ve výškách na laně patří mezi nejnebezpečnější činnosti v moderním průmyslu. Pracovník musí dokonale ovládat technologii svaru v nestandardních a fyzicky vyčerpávajících polohách. Zároveň neustále hlídá bezpečnostní zóny.
Žhavé okuje, které při svařování odpadávají, představují smrtelné nebezpečí – mohou poškodit nosná lana. Zkušení instruktoři a revizní technici prací ve výškách potvrzují, že vysoké ohodnocení je přímo úměrné obrovskému riziku a rychlému fyzickému opotřebení těla.
Speciální nehořlavé postroje a aramidová lana jsou extrémně drahé. Každoroční revize i přísné lékařské prohlídky jsou naprosto nekompromisní. Stačí jedno drobné zaváhání a následky mohou být fatální.
Modelový příklad: Kolik si reálně vydělá svářeč-horolezec?
Podívejme se na konkrétní příklad z praxe, který ukazuje realitu samostatně výdělečného svářeče. Dvaatřicetiletý svářeč-horolezec s certifikací TIG na nerezové potrubí a platnou licencí pro lanový přístup provádí opravu ocelové konstrukce průmyslového sila ve výšce 30 metrů. Za svou vysoce specializovanou práci si účtuje hodinovou sazbu 650 Kč.
Při odpracování 170 hodin za měsíc činí jeho hrubá fakturace 110 500 Kč. Na první pohled skvělé peníze. Realita OSVČ však obnáší značné výdaje.
Po odečtení nákladů na sociální a zdravotní pojištění, amortizaci drahého svářecího a lezeckého vybavení, pravidelné revize a nutnou obnovu svářečských zkoušek činí jeho čistý měsíční zisk přibližně 82 000 Kč. Tento nadstandardní příjem je vykoupen prací v extrémních povětrnostních podmínkách a permanentním rizikem pádu.
Daň za extrémní výdělek: Bolest zad a neustálý strach o život
Lidé často vidí jen vysoké částky na fakturách nebo výplatních páskách. Neuvědomují si, co všechno musí tito profesionálové obětovat.
Pokud vám ve výšce upadne nářadí nebo uděláte jedinou chybu, riskujete život svůj i lidí pod vámi. Roční náklady na zkoušky a revize lezeckého vybavení dosahují desítek tisíc korun.
Mnozí svářeči proto otevřeně přiznávají, že pracovat za padesát tisíc čistého v teple a bezpečí suché dílny je sice finančně skromnější, ale člověk to má zcela bez nervů.
Co všechno musíte splnit, abyste mohli do výšek?
Cesta k této profesi je mimořádně trnitá a vyžaduje kombinaci špičkových dovedností. Základem je platná svářečská licence, například podle normy EN ISO 9606-1 pro metody TIG či MMA. K tomu je nezbytné vlastnit platný průkaz pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou se zaměřením na lanový přístup.
Bezchybný zdravotní stav je naprostou nutností, což dokládají pravidelné zátěžové lékařské prohlídky. Samozřejmostí pro každého profesionála je také pojištění odpovědnosti za škodu.
Hodinové sazby pro OSVČ se v závislosti na náročnosti pohybují od 450 Kč do 800 Kč. U vysoce rizikových prací na VVN stožárech či mostech mohou vyšplhat až na 1 000 Kč za hodinu. Každá koruna je zde však tvrdě vydřená ve výšce, kde neexistuje prostor pro chyby.
