Aromaterapie: Přestože to voní hezky, nemusí to vždycky znamenat, že je to pro nás opravdu dobré
Foto: Josep Suria / Shutterstock
3 min
Máte doma difuzér? Jasně, kdo by neměl. Tahle malá kouzelná krabička, která za pár korun změní vzduch v pokojích na něco, co voní jako ráj plný levandule, eukalyptu a bergamotu. Otevřete krabičku, nakápnete pár kapek esenciálního oleje, zmáčknete tlačítko a je to. Pohoda.
Reklama
Přínos nebo problém?
Difuzéry jsou jako ti tichý šéfové domácí pohody – nevytáhnou na vás problémy, nezapnou televizi, ani nekřičí na děti. Jen tak tiše šumí a rozptylují vůni, která vás má uklidnit, povzbudit, očistit nebo alespoň udělat hezčí váš den.
A kdo by si nepřál po náročném dni se vrátit do bytu, kde vzduch voní jako levandulový polštář na louce uprostřed Provence? Přiznejme si to – všichni.
Aromaterapie jako zázrak nebo past?
Lidé už po staletí používají vonné oleje, bylinky a další přírodní produkty k léčení těla i duše. Aromaterapie je vlastně docela fajn věc. Jenže jako u všeho, i tady platí – co je moc, to je příliš. Přestože to voní hezky, nemusí to vždycky znamenat, že je to pro nás opravdu dobré.
Možná to znáte – nakoupíte si tři druhy esenciálních olejů. Každý přitom slibuje něco jiného – lepší spánek, energii, čištění vzduchu. A hned je dáte do difuzéru. A protože je to tak fajn, zapnete ho na půl dne v kuse. Proč ne? Vždyť jde o přece o přírodu.
Jenže – jakmile máte v jedné místnosti rozptýlenou pořádnou porci olejových par, může to být začátek něčeho trošku horšího. A vy si to v ten moment třeba vůbec neuvědomujete.
Kde je háček?
A teď to přijde. Ta část, kterou vám možná nesdělí v reklamách na difuzéry, a kterou jsme si všichni už někdy nepřímo zažili. Ty krásné esenciální oleje nejsou jen takové neškodné kapky přírody. Jsou to koncentrované látky, které obsahují těkavé organické sloučeniny.
A tyhle sloučeniny, když jich je v ovzduší moc, začnou dělat z vašeho příjemného vonného nebe něco jako zápornou pověst chemického laboratoře. Vdechování těchto sloučenin může podráždit vaše plíce. Nejen že můžete začít kašlat nebo mít pocit sucha v krku, ale u lidí, kteří mají astma nebo jiné problémy s dýcháním, se situace může pořádně zhoršit. A že nejde o žádnou maličkost, potvrzují i lékaři.
Vypadá to neškodně, ale…
Navíc některé studie naznačují, že dlouhodobé vystavení těmto látkám může mít i vliv na náš mozek – narušení nervového systému, bolesti hlavy, zhoršená koncentrace nebo únava. Kdo by to čekal od toho, co mělo být jen hezká vůně?
Jak tedy s difuzérem zacházet, abyste se necítili jako ve vědeckém experimentu? Nebojte, není třeba difuzér vyhodit oknem. Stačí ho začít používat s rozumem a troškou ohleduplnosti k vlastním plicím a mozku.
Tady pár tipů, jak na to:
- Větrejte jako by vám právě v kuchyni explodovalo kimchi – otevřete okno dokořán a nechte vůně proudit ven.
- Nepoužívejte všechno najednou. Kombinovat eukalyptus, levanduli, skořici a citronelu může znít jako wellness sen, ale realita bude spíš chemický útok.
- Mějte časovač. Ne, opravdu to nemusí běžet nonstop. Stačí půl hodinky, abyste provoněli místnost.
- A hlavně – poslouchejte sebe. Když vás po deseti minutách bolí hlava nebo začnete podezřele často hledat únikovou cestu, není to meditace, ale varování.
